Sciencemag.cz
Doporučujeme
Pozdní dobu bronzovou v Egeidě i na Blízkém východě bychom mohli pokládat za období vzkvétající globalizace s dálkovým obchodem, který v 15.–13. stol. př. n. l. propojoval krétsko mykénský svět, Kypr, říši Chetitů, Egypt, syropalestinskou oblast a stát dále na východě – říši Mitanni, Asýrii i Babylónii.
Přesto ale mezi dvěma z těchto celků obchodní výměna téměř neprobíhala, respektive archeologické nálezy nám zatím poskytly jen několik výjimek; jde o egejský svět a Chetity.
Jak takovou situaci vysvětlit? Samozřejmě, archeologický záznam je neúplný, taková odpověď je ale příliš pohodlná. Druhá možnost: obchodovalo se, ale prostě zde byl větší podíl komodit netrvanlivých, třeba otroků, koní nebo obilí (pro jiné zemědělské produkty typu vína a olivového oleje bychom měli nacházet nádoby).
Třetí vysvětlení by mohlo znít, že obě oblasti vlastně produkovaly podobné komodity, takže přednostně obchodovaly nikoliv spolu, ale s třetími stranami. Eventuálně, že oproti Egyptu, Mezopotámii a Sýrii/Palestině šlo o oblasti chudší, takže zase přednostně obchodovaly s jinými partnery. To je ovšem výklad sporný i z hlediska ekonomických teorií, na to, kdo s kým obchoduje přednostně (zda spíše srovnatelně bohatí spolu, nebo naopak), se názory liší.
Autor níže uvedené knihy nakonec považuje za nejpravděpodobnější, že důvody zde byly politické; Chetité a mykénští Řekové byli po většinu času ve vztazích nepřátelských, čili na obchod mohlo být přímo uvalováno embargo. Nakonec podle tehdejších písemných památek se vládci Achijavy (zřejmě Achájové, i když není jasné, zda se tím myslí řecká pevnina, nějaký stát na egejských ostrovech či západním pobřeží Malé Asie atd.) angažovali v protichetitských hnutích na západě Malé Asie. Do této situace může nějak zapadat i trojská válka, i když tu obvykle spojujeme se zničením města kolem r. 1200 př. n.l, tedy až na samém konci období, o němž je zde řeč. Nicméně název Viluša z chetitských pramenů znamená zřejmě Tróju a jako místo konfliktů se objevuje už ve starší době.
Zdroj: Eric. H. Cline: 1177 př. Kr. – Zhroucení civilizace a invaze mořských národů
Poznámky PH: Možná i nějaký „geografický“ výklad, že Chetité expandovali spíše jihovýchodním směrem, obchod probíhal spíše přes Syropalestinu, západní pobřeží malé Asie bylo od anatolské náhorní roviny, kde bylo jádro říše Chetitů, izolované spíše zeměpisně než nějakým obchodním embargem?
Každopádně samotná otázka je snad zajímavá, i když krajně spekulativní. Najdeme třeba dnes nějaké dvě země, které spolu podle statistik prakticky neobchodují, přitom nebudeme chápat proč? (Dejme tomu bychom zjistili, že v EU obchodují cca všichni se všemi, ale prakticky vůbec Španělsko s Dánskem.)
