Prales, autor Paul Venter, zdroj: Wikipedia, licence obrázku public domain
Prales, autor Paul Venter, zdroj: Wikipedia, licence obrázku public domain

Proč se jedovaté žáby neotráví samy

Pralesničkovití (Dendrobatidae) jsou skupinou menších žab z pralesů střední a jižní Ameriky. Nazývají se rovněž šípové žáby (dart frogs) – a to proto, že indiáni si jedem žab z této skupiny natírali šípy nebo šipky do foukaček. Jednotlivé druhy pralesniček jsou jedovaté různě, některé velmi značně. Jedovatost bývá spojena s výrazným zbarvením, jimiž žabka varuje predátory.
Sho-Ya Wang, Ging Kuo Wang a jejich kolegové ze State University of New York se nyní zaměřili na to, jak je možné, že se žáby svým jedem neotráví samy. V Proceedings of the National Academy of Sciences popisují, že hlavní příčinou je specifické složení svalových proteinů žab.

Toxin (látka spadající mezi alkaloidy, batrachotoxin) z jediné žáby těch jedovatějších druhů dokáže zabít až 10 lidí, smrtelná dávka pro člověka se pohybuje okolo 100 mikrogramů. Jed uzavírá sodíkové kanálky ve svalech, čímž je ochromí, oběť se pak udusí nebo zemře na srdeční selhání. Žába svůj jed vylučuje v kožní žláze a pak ho normálně má na povrchu těla (původním zdrojem jedu jsou zřejmě mravenci a brouci, jimiž se žába živí; žába chovaná v zajetí jed nevytváří).
Když vědci vzali 5 proteinů ze svalů žab a vstříkli je do svalu myší v tkáňových kulturách, staly se tyto proti jedu rovněž imunní. Další zkoumání ukázalo, že vlastní účinná látka je pouze jediná, N1584T – protein, kde se asparagin nahrazuje threoninem. K získání odolnosti proti jedu tedy stačila předkům pralesničkových zřejmě jediná mutace. U žab je tak situace podobná jako u ryb ze skupiny čtverzubcovití (Tetraodontidae, puffer fish), tam k ochraně před vlastním jedem postačí rovněž jediná změna na místě aminokyseliny. Díky mutaci tak žáby jednak mohly obejít evoluční obranu jedovatých brouků a navíc batrachotoxin začít využívají pro obranu svoji (do vyžadovalo samozřejmě už i další adaptace).

Nový objev asi nepřinese přímo nějakou protilátku pro ty, kdo se otráví prudkým žabím jedem. S batrachotoxinem se ale dnes experimentuje také pro léčbu bolesti a zde by se aminokyselina N1584T nějak uplatnit mohla.

Zdroj: Phys.org a další

Další kolo sporu: kapalná voda prý na Venuši nikdy nebyla

Nová studie došla k závěru, že Venuše nikdy nebyla obyvatelná – navzdory tomu, že se …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *