Sciencemag.cz
Doporučujeme
Mezinárodní výzkumný tým z University of Washington, Harvard Medical School, Max Planck Institute for the Science of Human History a dalších vědeckých institucí zveřejnil výsledky porovnávnání genomů starověkých obyvatel Řecka, Kréty a jihozápadní Anatolie.
Podle studie publikované v Nature (první autor Iosif Lazaridis) to konkrétně s obyvateli Egeidy v době bronzové vypadalo následujícím způsobem. Lidé z pevninského Řecka a Kréty si byli navzájem příbuzní, jednalo se v rozhodující míře o potomky prvních zemědělců přišlých z Anatolie už několik tisíciletí předtím. Stejně tak byli tedy příbuzní starověkým obyvatelům Malé Asie a částečně i dále na východ zemědělcům z oblasti Kavkazu, Arménie a severozápadního Íránu; a také dnešním Řekům.
Zajímavé je, že tedy samotný příchod Řeků (Achájů) do Řecka kolem roku 2000 př. n. l. po genetické stránce situaci příliš neovlivnil, i když v oblasti převládl jejich indoevropský jazyk. Nicméně v genomu Mykéňanů i moderních Řeků se přece jen dají najít prvky, které je spojují s obyvateli severní a východní Evropy, což tedy zřejmě odpovídá právě migraci národů hovořících indoevropskými jazyky. Na mínojské Krétě se před příchodem Achajů z pevniny podle všeho indoevropskými jazyky nemluvilo (to bychom rozuměli lineárnímu písmu A; navíc charakter lineárního písma B naznačuje, že písemný systém byl původně vytvořen pro neindoevropský jazyk s převažujícími slovy/slabikami typu ka-ra-va-na), a jakkoliv si geneticky obě populace byly blízké, ona složka ze severní/východní Evropy v genomech z Kréty chybí.
Výsledky jsou založeny na analýze celkem 19 genomů obyvatel Kréty, pevninského Řecka a jihozápadní Malé Asie z doby bronzové. Tyto genomy byly porovnány s dalšími 330 genomy ze starověku a 3 300 genomy současnými.
Zdroj: Phys.org a další
