Sciencemag.cz
Doporučujeme
Před počátkem kambria (i fauny ediakara) postihlo Zemi zřejmě několik obrovských zalednění. Nová studie australských geologů se konkrétně zaměřila na období před asi 700 miliony let. Země tehdy podle všeho zamrzla od pólů po rovník („teorie sněhové koule“, snowball – i když těžko říct, zda opravdu někde nezůstala volná hladina…). Co to ale přesně způsobilo?
„Myslíme, že jsme tuto záhadu rozluštili: historicky nízké emise oxidu uhličitého ze sopek, k čemuž přispělo zvětrávání velkého množství sopečných hornin na území dnešní Kanady; jedná se o proces, který pohlcuje atmosférický oxid uhličitý,“ uvádí hlavní autorka studie Adriana Dutkiewicz z University of Sydney.
Mimochodem, podle studie trvalo příslušná doba ledová hodně dlouho, asi 57 milionů let (717-660 milionů; PH: jiná chronologie pak pro období 720–635 mil. let používá název kryogen; výše popisované zalednění se označuje jako sturtovské).
Vědci vyšli z modelu deskové tektoniky, který ukazuje vývoj kontinentů a oceánských pánví v době po rozpadu dávného superkontinentu Rodinie (PH: před asi 750 miliony let na Laurentii, Východní a Západní Gondwanu). Propojili jej s počítačovým modelem, který počítá s generováním CO2 podmořskými sopkami podél středooceánských hřbetů – míst, kde se desky odtahují a rodí se nová oceánská kůra.
„V této době na Zemi neexistovali žádní mnohobuněční živočichové ani suchozemské rostliny. Koncentrace skleníkových plynů v atmosféře byla téměř výhradně diktována výrony CO2 ze sopek a procesy zvětrávání silikátových hornin, které CO2 spotřebovávají,“ říká A. Dutkiewicz.
Tehdejší úroveň koncentrace CO2 v atmosféře mohla být podle studie pod 200 ppm, tedy méně než polovina současných hodnot.
Vyplývá z toho něco pro budoucnost, tedy nikoliv aktuální klimatickou změnu, ale tu „geologickou“ (která probíhá v jiném měřítku, i když podle příslušné tiskové zprávy to může být i jen rozdíl jednoho řádu)? Nedávná teorie navrhovala, že během příštích 250 milionů let se pevniny na Zemi opět spoji do superkontinentu Pangea Ultima; Jediná pevnina obecně znamená oteplení a superkontinent může být tak horky, že to prý může třeba způsobit i vyhynutí savců jako celku. Země se však v současné době také nachází na trajektorii nižších sopečných emisí CO2, protože srážky kontinentů se zvyšují a pohyby desek zpomalují. Možná se tedy Pangea Ultima naopak opět promění ve sněhovou kouli?
Adriana Dutkiewicz et al, Duration of Sturtian „Snowball Earth“ glaciation linked to exceptionally low mid-ocean ridge outgassing, Geology (2024). DOI: 10.1130/G51669.1
Zdroj: University of Sydney / Phys.org
Poznámky PH:
Tak nevím, samozřejmě jsem laik, četl jsem ale dosud, že za zalednění v prekambriu byly zodpovědné hlavně (nebo v podstatné míře) fotosyntetizující organismy, které právě přeměňovaly oxid uhličitý na organickou hmotu. Plus kladná zpětná vazba, jakmile zalednění začalo, světlejší led odrážel více tepla.
Jak toto mohlo ovlivnit evoluci života? Mohla ona výše zmíněná kladná zpětná vazba být pozemskému životu osudná zcela?
Slunce tehdy dodávalo méně tepla než dnes, Země tedy měla větší tendenci zmrznout (nakolik šlo o podstatný rozdíl)?
Sopečný výbuch sice na chvíli vyvolá ochlazení, ale naopak doplní oxid uhličitý do atmosféry. Sice se někdy uvádí, že kryogen začal vulkanismem, ale spíše tak doby velkých zalednění končily (i viz výše).
Jinak ale ani celá hypotéza sněhové koule není přijímána všemi.
Kryogén na Wikipedia.cz
Sněhová koule na Wikipedia.cz
