Pixabay License. Volné pro komerční užití.

Proč vznikající hvězdy nevyžerou všechen okolní vodík?

Hvězdy vznikají z obrovských mraků plynného vodíku. Plyn se shlukuje a stlačuje gravitací, přitom roste tlak a teplota. V určitém okamžiku tyto hodnoty umožní spuštění jaderné fúze. Pokud ale víme, hvězdy neabsorbují veškerý plyn ve svém okolí – respektive když srovnáme vlastnosti různých vodíkových mračen, protohvězd a hvězd, množství hmoty si moc neodpovídá. Z nějaké příčiny nejsou hvězdy tak velké, jak by být mohly, odhadem při svém zrodu pohltí jen asi 30 % plynu na počátku přítomného v jejich okolí.
Stávající model předpokládal, že část okolního plynu je odfouknuta velmi silnými větry. Ty vznikají v důsledku silných magnetických polí a příslušné výtrysky směřují od pólů, tedy plyn je od vznikající hvězdy vystřelován na sever a na jih. V těchto směrech se od protohvězd táhnou zajímavé struktury ve tvaru písmen U, respektive V, prázdné dutiny, jeskyně vytvořené v okolním plynu. Nový výzkum ale ukazuje, že tyto dutiny v průběhu času stabilně nerostou, a proto samy o sobě nedokáží vysvětlit, proč přestávají růst hvězdy. Zřejmě musí existovat ještě nějaký jiný mechanismus, který prostor obklopující protohvězdy čistí od vodíkového plynu.
Nové výsledky jsou založeny na studiu 304 protohvězd v mlhovině Orion v různých fázích jejich vývoje. Astronomové roztřídili hvězdy podle věku a poté pomocí snímků z Hubbleova kosmického dalekohledu a s využitím dat z již nepracujících dalekohledů (Spitzer Space Telescope NASA a Herschel Space Telescope Evropské kosmické agentury) změřili tvar a objem dutin vytvořených výtrysky od pólů. Jak uvedli Nolan Habel a Tom Megeath z University of Toledo, žádný růst dutin v čase se v rozporu s očekáváním zachytit nepodařilo.
Možná vysvětlení? Zatím pouze spekulace. Asi polovina hvězd slunečního typu vzniká jako dvojhvězdy. Možná na sebe tyto dvojhvězdy gravitačně působí tak, že se od původních zdrojů plynu odstrkují (nebo odstrkují tento plyn sousední hvězdě?). Je možné, že mraky plynu vytvářející hvězdy nejsou husté rovnoměrně. Protohvězdy by mohly vznikat např. ve vláknech s vyšší hustotou a oscilace v těchto vláknech by zase mohly hvězdy odhodit tak, že potom nedokáží využít všechen původní plyn z hustších míst. Další data lze v tomto ohledu očekávat od připravovaného Vesmírného dalekohledu Jamese Webba.

arXiv:2102.06717
Zdroj: University of Toledo, Scott Alan Johnston: Newly Forming Stars Don’t Blast Away Material as Previously Believed. So Why Do They Stop Growing? Universe Today.com

Klonování psího miláčka: jak a proč?

Ve střední Evropě máme prvního naklonovaného psa. Aristocrat II Korec Corso se stal mediální hvězdou …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *