Sciencemag.cz
Doporučujeme
Málokteré místo bychom asi mohli prohlásit oprávněněji za znečištěné než neolitickou vesnici. Co ale pokud jde o znečištění „průmyslové“, které navíc dokážeme detekovat dodnes?
Hromady splašků kolem prvních trvalých lidských sídel mohly být snadno zdrojem epidemií, do dnešní doby se nám z nich ale dochovalo málo. I z menších řek zřejmě dokázali neolitici udělat stoky; odpad tehdy produkovali už nejen lidé, ale i jejich domácí zvířata.
Stopy pro „průmyslovém“ znečištění jsou ale jen o málo mladší než počátky neolitu; na jedny z nejstarších nyní narazili archeologové ve vádí Faynan v jižním Jordánsku. Dnes je toto údolí vyschlé, před asi 7 000 lety zde však tekla řeka. Místní lidé dokázali její složení pořádně pozměnit produkty, které vznikly zpracováváním měděných rud.
Russell Adams z University of Waterloo a jeho kolegové zde prozkoumali stopy po osídlení z doby měděné – chalkolitu. Bronz tehdy ještě nebyl znám a s kovy se teprve začínalo experimentovat. Archeologové objevili stopy kelímků i větších nádob, v nichž se ruda tavila se zdroji uhlíku. K vytavování mědi z rud se spotřebovávalo velké množství dřeva. Postupně se objevovaly i tavicí pece a po spotřebování povrchových zásob rud se lidé pouštěli i do těžby ve větších hloubkách.
Oním dodnes dochovaným „znečištěním“ se myslí především odpad z tavení mědi – struska. Kromě samotné mědi obsahuje kadmium, olovo, zinek, arsen a rtuť. Většina z těchto látek je jedovatých, rostliny je přitom znovu absorbují a v potravním řetězci se dostávají až k člověku. Navíc na jednom místě mohlo zpracování rud probíhat i po několik století. Už tehdejší obyvatelé zkoumané vesnice byli zřejmě vystaveni toxickým koncentracím těchto látek, což se projevovalo na jejich zdravotním stavu.
Studie byla publikována v Science of the Total Environment.
Zdroj: Phys.org
Poznámky:
Viz i jedna starší zkratkovitá teorie, která dávala úpadek římské říše do souvislosti s otravou olovem.
U mědi a částečně i u bronzu se diskutuje o tom, nakolik měla technologie praktický význam a nakolik předměty z kovu sloužily spíše jako doklad prestiže.
Ovšem průměrná délka života poklesla nejvíc v neolitu; takto zpětně posuzováno chalkolit (eneolit ve střední Evropě) nemusel být ve srovnání s jinými historickými obdobími zrovna špatný. Ve stejné době začaly ve větší míře vznikat opevnění, dalo se už mluvit o bohatství a současně se vyprodukovalo dost potravin na to, aby se lidé mohli v relativním blahobytu věnovat i jiným aktivitám – řemeslům, budování větších staveb, obchodu…
