Sciencemag.cz
Doporučujeme
Další zajímavý výzkum ukazuje na duševní pochody psů, ovšem jak výsledky interpretovat, to už tak jasné není.
Na Vídeňské univerzitě provedli experimenty s celkem 260 psy různých plemen. Psi nejprve zjistili, že když se při výběru misky budou řídit radou neznámého člověka, dostanou se k pamlsku. To ostatně nebylo třeba psy ani zvlášť učit, protože schopnost číst lidská gesta a důvěřovat člověku mají podle všeho vrozenou. (Viz také: Další experiment ukázal, že štěňata vrozeně čtou lidská gesta, vlčata ne)
Pak se experiment začal komplikovat. Výzkumníci nechali psy, aby sledovali, jak (opět) neznámý člověk přesouvá pamlsek z jedné misky do druhé, zatímco druhý neznámý člověk je pozoroval; v ostatních případech druhý člověk při výměně chyběl. Poté výzkumníci provedli stejné pokusy se psy a druhým člověkem při záměně, aby zjistili, zda se psi budou i nadále řídit tím, kam člověk ukazuje.
Výsledek: Psi někdy ignorovali lidské rady, pokud člověk nebyl přítomen při výměně misek – „věděli, že člověk neví“, ve které misce je pamlsek. Navíc ale psi někdy ignorovali radu, pokud dotyčný při výměně misek sice byl, ale ukázal na opačnou misku, než kde se nacházel pamlsek. Což má znamenat, že pes chápe, že mu člověk lže. Makakové, šimpanzi i děti mladší prý byli v těchto testech úspěšní méně než psi, častěji následovali i chybnou radu. Ze psů se chování dětí blížili nejvíce teriéři.
Komentář PH: Klíčové v těchto případech ovšem je, že psi ve všech případech viděli/věděli, kde je pamlsek, mohli ovšem poslechnout i chybný pokyn prostě proto, že jsou zvyklí lidi poslouchat a lidem důvěřují. Ono se vůbec dá těžko říct, která reakce je „dobře“.
V psích očích mají lidé řekněme „magické“ schopnosti, dokáží piškoty vykouzlit z ničeho (:-)), to je pak těžké, jak se má chudák pes rozhodnout. Navíc přece lidé mohli na příslušnou misku upozorňovat i z jiného důvodu (bez ohledu na to, zda byli/nebyli při přemístění pamlsku). O teorii mysli se z toho zase tolik vyvodit nedá, respektive se dá vyvozovat mnoho různých věcí, které jsou vzájemně v rozporu. Psi vůbec nemuseli (i když jistě mohli) mít v hlavě model „lže“, „nemůže to vědět“, ale „je správné/výhodné člověka poslouchat, i když to na pohled vypadá divně.“
Jiné experimenty docházely z hlediska teorie mysli u psů k rozporuplným závěrům, samozřejmě výsledky bývají statistické a různí psi jsou různě inteligentní.
Viz také: Psi a teorie mysli – experimenty s nejednoznačnými výsledky
Lucrezia Lonardo et al, Dogs follow human misleading suggestions more often when the informant has a false belief, Proceedings of the Royal Society B: Biological Sciences (2021). DOI: 10.1098/rspb.2021.0906
Zdroj: Proceedings of the Royal Society B
Pro zájemce nejlépe prostudovat původní článek, dvě převyprávění toto, která jsem četl, jsou podle mě dost zavádějící.
typo: „zda byli/nebili při „
dekuji