Povrch Marsu. Pixabay License

Jezera pod povrchem Marsu budou ve skutečnosti spíš jíl

Hned tři studie publikované v posledním měsíci zpochybňují možnou existenci podpovrchových jezer pod jižním pólem Marsu. S touto možností přišel v roce 2018 tým, který vedl Roberto Orosei z italského Istituto Nazionale di Astrofisica. Na to, že ledovou čepičkou by mohla být kapalná voda, měla ukazovat data z radarů sondy Mars Express. Po bližším prozkoumání dat spolu s experimenty za nízkých teplot zde na Zemi se ale zdá, že namísto jezer půjde o jíly.
Jeffrey Plaut z NASA Jet Propulsion Laboratory a Aditya Khuller z Arizona State University totiž přezkoumali příslušné signály a dospěli k závěru, že se jedná o odrazy radaru od míst příliš blízko povrchu. Tudíž je zde příliš chladno, aby voda mohla být kapalná, a to i když by obsahovala na Marsu běžné chloristany. Carver Bierson z ASU současně navrhl několik možných materiálů, které by mohly signály způsobovat, včetně jílů, minerálů obsahujících kovy a slaného ledu. A Isaac Smith z York University pak na základě znalosti, že jeden typ jílů, tzv. smektity, se vyskytuje po celém Marsu, změřil vlastnosti smektitů v laboratoři. Smith vložil několik vzorků smektitů do válce určeného k měření interakce radarových signálů a zmrazil je na asi -50 °C – tedy cca na teplotu na jižním pólu Marsu. Odezva téměř dokonale odpovídala měřením radaru. Navíc další data ukazují, že smektity se poblíž jižního pólu Marsu vyskytují i přímo na povrchu.
Existence podzemních jezer kapalné vody by výrazně zvýšila možnost, že na Marsu mohou přežívat nějaké místní organismy. Moc to na to teď ale nevypadá, kombinace výsledků hned tří studií působí přesvědčivě, byť jednoznačný důkaz to není, to bychom se pod čepičku na pólu museli prokopat.
Mimochodem, samotné smektity ovšem vznikají, alespoň pokud víme, v prostředí kapalné vody. To, že kdysi na povrchu rudé planety tekly řeky a nacházela se jezera, rozhodně platí i nadále.

Aditya R. Khuller et al, Characteristics of the Basal Interface of the Martian South Polar Layered Deposits, Geophysical Research Letters (2021). DOI: 10.1029/2021GL093631
Zdroj: NASA / Phys.org

Poznámky PH:
Když vodné roztoky (čpavkové) dnes předpokládáme i v nitru Pluta, proč by nemohly existovat i na Marsu. Nicméně jinou otázkou už je pak obyvatelnost takových roztoků pro život pozemského typu (i když známe extremofily), organismy by zde snad mohly přežívat, ale sotva si zde představit vznik života.
Obecně s růstem koncentrace soli bod tání vodného roztoku klesá až do určitého limitu (eutektický bod), pak zase začne stoupat. Nicméně třeba s běžným chloridem vápenatým se můžeme dostat až na roztok chladnější než -50 °C.

Vzorky odebrané Perseverance vypráví o historii Marsu

Americké vozítko Perseverance úspěšně odebralo první dva vzorky marsovských hornin a vědci již začínají získávat …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close