Sciencemag.cz
Doporučujeme
Mozek psů, bez ohledu na známá slova/povely, rozlišuje i to, jaký lidský jazyk „jako celek“ se používá v jeho okolí. Tvrdí to alespoň nová studie z Eötvös Loránd University, jednoho z významných center výzkumů zaměřených na kognitivní schopnosti psů. Dosud se předpokládalo, že podobnou schopnost mají jen lidé (poznámka PH: jsou známy případy bonobů, kteří prakticky rozuměli jednoduché angličtině; v tomto smyslu by jistě poznali, že se na ně mluví jiným jazykem).
První autorka studie Laura V. Cuaya se před několika lety přestěhovala z Mexika do Maďarska a vzala si s sebou svého psa jménem Kun-kun (video níže ukazuje, že jde o border kolii, ty mají experimentátoři z Eötvös Loránd University ve zvláštní oblibě). Pes byl předtím zvyklý pouze na španělštinu, takže ihned vyvstala otázka, zda nějak zaznamenal, že se v Budapešti mluví jiným jazykem. Děti si takového rozdílu všimnou ještě předtím, než samy začnou mluvit.
Vědci se rozhodli použít techniky zobrazování mozku (magnetickou rezonanci). Kun-kun a dalších 17 psů bylo vycvičeno, aby nehybně leželi ve skeneru mozku, a přitom se jim přehrávaly úryvky z Malého prince ve španělštině a maďarštině. Na žádného z psů přitom doma nemluvili oběma těmito jazyky. Dále se psům ještě přehrávaly úryvky, které byly upraveny tak, že už prakticky nepřipomínaly lidskou řeč.
Při porovnávání reakcí psího mozku na lidskou řeč a „neřeč“ byly zjištěny odlišné vzorce aktivity v primární sluchové kůře. Tento rozdíl nezávisel na tom, zda pes znal příslušný jazyk. Nebyl však nalezen žádný důkaz, že by mozek psů nějak preferoval řeč před druhým typem zvuků.
Jak se dále ukázalo, psí mozek zvládl rozlišit také španělštinu a maďarštinu. Vzorce aktivity závisející na konkrétním jazyku byly zjištěny v další oblasti mozku, sekundární sluchové kůře. Zajímavé je, že čím starší byl pes, tím lépe jeho mozek rozlišoval mezi známým a neznámým jazykem; nejspíš proto, že si na známý jazyk déle zvykal, lépe si zvládl osvojit jeho zákonitosti.
Je tato zvýšená citlivost na lidský jazyk důsledkem domestikace psů? Zvládla by něco podobného i jiná inteligentní zvířata žijící v zajetí?
Laura V. Cuaya dále tvrdí, že, alespoň pokud může posoudit, Kun-kun není po přesunu do prostředí s jiným jazykem kvůli tomu ale nějak méně šťastný („nejistý“, „vykořeněný“ apod.; to má snad i vztah k adopcím psů z jiných zemí, u nás např. z Rumunska, ale i vysloužilých psů některých plemen ze západní Evropy atd.).
Laura V. Cuaya et al, Speech naturalness detection and language representation in the dog brain, NeuroImage (2021). DOI: 10.1016/j.neuroimage.2021.118811
Zdroj: Eötvös Loránd University / Phys.org
Poznámka PH: Samozřejmě pokud s border koliemi neusí být vypovídající pri všechna plemena a už vůbec ne pro všechny psy.
E-kniha – texty o psech ze Sciencemag.cz sebrané, doplněné a uspořádané.
Psověda: Od domestikace vlka po psy u počítačů. 100 vědeckých studií o psech
Kdy lidé poprvé ochočili vlka? Kolik hraček znáš… Kolik slov se dokážou naučit geniální border kolie? Pozná se pes v zrcadle a má teorii mysli? Psi a matematika. Vnímají psi magnetické pole? Mohli by se dožívat 20 let? Genetické studie i experimenty zkoumající chování. Novinky o psech, které se v posledním desetiletí objevily ve vědeckých článcích. Psí zajímavosti z důvěryhodných zdrojů.
Nová vlna 2022, 150 ns
Objednávka na Palmknihy.cz
Objednávka na Kosmas.cz
