Sciencemag.cz
Doporučujeme
Vědci porovnávali genomy dvou populací psů – těch z Černobylu ve smyslu města a těch obývajících okolí jaderné elektrárny, tedy asi 16 km od sebe. Obě populace jsou od sebe geneticky odlišné, podle všeho do ale není mutacemi v důsledku radioaktivity nebo třeba kvůli znečištění olovem a dalšími těžkými kovy nebo azbestem uvolněným do prostředí v průběhu následných sanací.
K takovému závěru alespoň došla studie North Carolina State University a Columbia University Mailman School of Public Health.
Tým identifikoval 391 míst v genomu, jimiž se obě populace psů od sebe lišily. Některé z těchto oblastí obsahovaly geny spojené specificky s opravou poškození DNA. V této nové studii se vědci hlouběji ponořili do genomů psů, aby odhalili důkazy o mutacích, které se mohly nahromadit v průběhu času.
Samotní psi z města Černobylu se od okolních psí populací geneticky příliš nelišili, a mohli proto sloužit jako kontrolní vzorek. U psů z oblasti jaderné elektrárny vědci postupovali shora dolů, začali hledat rozdíly nejprve na úrovni chromozomů, poté na malých intervalech genomu a nakonec rozdíly v jednotlivých nukleotidech.
„Víme, že například vystavení vysokým dávkám záření může vnést nestabilitu od chromozomální úrovně dolů. Ačkoli je tato populace psů vzdálena 30 nebo více generací od populace přítomné během katastrofy v roce 1986, mutace by pravděpodobně byly stále zjistitelné, pokud by těmto původním psům poskytovaly výhodu pro přežití. U těchto psů jsme však žádné takové důkazy nenašli,“ uvádí spoluautor studie Matthew Breen z North Carolina State University.
Vědci dodávají, že to nevylučuje roli selekčních tlaků při vysvětlování rozdílů mezi oběma populacemi psů. Od katastrofy se vystřídala řada generací – u člověka by to vlastně odpovídalo době několik staletí.
Je možné, že psi, kteří přežili dostatečně dlouho, aby se mohli rozmnožovat, již měli genetické vlastnosti, které zvyšovaly jejich schopnost přežít. Možná tedy na začátku existoval extrémní selekční tlak a pak psi v elektrárně prostě zůstali geneticky izolováni od populace ve městě.
Megan N. Dillon et al, Is increased mutation driving genetic diversity in dogs within the Chornobyl exclusion zone?, PLOS ONE (2024). DOI: 10.1371/journal.pone.0315244
Megan N. Dillon et al, Contrasting pathogen prevalence between tick and dog populations at Chornobyl, Parasites & Vectors (2024). DOI: 10.1186/s13071-024-06563-4
Zdroj: North Carolina State University / Phys.org
Poznámka: Dokážou se toulaví psi v našich podmínkách uživit bez lidí, nebo jsou zde přece jen nějak přikrmováni?
E-kniha – texty o psech ze Sciencemag.cz sebrané, doplněné a uspořádané.
Psověda: Od domestikace vlka po psy u počítačů. 100 vědeckých studií o psech
Kdy lidé poprvé ochočili vlka? Kolik hraček znáš… Kolik slov se dokážou naučit geniální border kolie? Pozná se pes v zrcadle a má teorii mysli? Psi a matematika. Vnímají psi magnetické pole? Mohli by se dožívat 20 let? Genetické studie i experimenty zkoumající chování. Novinky o psech, které se v posledním desetiletí objevily ve vědeckých článcích. Psí zajímavosti z důvěryhodných zdrojů.
Nová vlna 2022, 150 ns
