Sciencemag.cz
Doporučujeme
Archeologové z University of Cincinnati odkryli loni nedaleko známého paláce v Pylu na Peloponésu hrob z počátku mykénské éry. Nález pocházející z doby kolem roku 1500 př. n. l. je považován za největší archeologický objev poslední doby v pevninském Řecku, možná i nejvýznamnější od druhé světové války.
Co se mezitím o hrobu zjistilo? Jako hlavní autoři výzkumu jsou uváděni Jack L. Davis a Sharon Stockerová.
Hrob byl na svou dobu velmi bohatý, obsahoval předměty z bronzu, zlata i slonoviny (hřebeny) a drahé kameny (v podobě korálků); bronzový byl meč, ze stříbra byly poháry (absence „hliněné“ keramiky je pozoruhodná, snad šlo o materiál příliš všední a plebejský, aby se dával do hrobu tak významné osoby). Dodatečně se podařilo najít např. další zlaté prsteny, ještě důležitější jsou však nové interpretace nálezu. Významné má být samozřejmě hlavně to, že se hrob dochoval neporušený, ale i to, že jde o pohřeb jednotlivce; z mykénské doby známe řadu pohřbů skupinových, kdy není jasné, jaký průvodní předmět vlastně komu patří.
Mykénské období teprve začínalo a výzdoba na předmětech – např. „zlaté bohyně“ (ženské postavy ve složitých šatech kolem jakéhosi chrámu na břehu moře, viz titulní obrázek) – ukazují krétský vliv. Nejspíš lze zajít ještě dál a domnívat se, že z Kréty přímo pocházejí. Však se zde často vyskytují např. motivy býka, ať už v podobě vyobrazení, kdy se přes býka skákalo (?), nebo jako kněžka s býčím rohem a zrcadlem. Předměty mj. vynikají i kvalitou zpracování. Mrtvý bojovník byl pohřben rovněž s bronzovou hlavou býka, což zřejmě představovalo symbol moci. Nakonec krétský vliv naznačuje i to, že jedním z použitých materiálů je slonovina – ta nejspíš pochází z Egypta a na řeckou pevninu by nejspíš dorazila opět přes Krétu.
Může se jednat o předměty patřící nějakému místodržícímu Kréty (kdybychom brali vážně mytologii a předpokládali nějakou závislost pevninského Řecka na Krétě, viz Athéňané dodávající pamlsky Mínotaurovi), možná jde naopak o kořist z Kréty; pár z nich by se mohlo k dotyčnému bojovníkovi dostat obchodem, na to je jich ale moc. V té době došlo na Krétě k jednomu či více „zlomům“, ať už v důsledku přírodní katastrofy (Théra, ale i další zemětřesení) nebo útoku Achajů z pevniny; nicméně datování těchto událostí vzhledem k hrobu v Pylu je nejasné. Řekové se v Knóssu objevili snad kolem roku 1400 př. n. l., kdy samostatná mínojská civilizace skončila.
Autoři výzkumu tvrdí, že i ikdyby šlo o válečnou kořist, pevninské Řecko v té době muselo podněty z kulturně vyspělejší Kréty silně přebírat. Noví majitelé rozuměli tomu, co příslušné předměty znamenají – jinak by třeba z ukořistěného zlata udělali jiné šperky, jim bližší.
Zdroj: Phys.org
Poznámky:
Řada výše uvedených tvrzení je samozřejmě značně spekulativních.
Pylos byl mocný na konci mykénské doby, kdy zde stál palác zvaný Nestorův – dle postavy z trojské války. V té době se zde používalo i písmo (lineární písmo B). Město bylo zničeno útokem z moře hned v první vlně útoků mořských národů kolem roku 1200 př. n. l. Později mimochodem Pylos ještě sehrál roli v první části Peloponéské války, když ho dobyli Athény a udělali z něj základnu v týlu nepřítele.
