Foto: © palau83 / Dollar Photo Club

Rakovina jako ruleta – model tak docela nefunguje

Věk, kdy se nádor objeví, by podle nejjednoduššího modelu musel záviset na počtu potřebných mutací, což ale příliš neplatí.

Mechanismy, které vedou k tomu, že buňka vytvoří nádor, jsou celkem známé, podrobněji je popisuje např. i v češtině vyšlá populárni kniha Jediná odrodilá buňka (autor Robert A. Weinberg, Academia 2003). Buňka musí postupně získat schopnost se neomezeně dělit, musí přestat odpovídat na regulační signály, dokázat vypnout předprogramovanou buněčnou smrt (apoptózu), na závěr se pak i šířit organismem (metastázovat). A ještě je tu několik dalších podmínek.
Pokud by k tomu všemu stačila jediná mutace (ta by dala buňce rovnou všechny potřebné vlastnosti), mohlo by k ní dojít kdykoliv, nezávisle na věku. To ale neodpovídá realitě, ostatně oněch kroků-mutací musí buňka opravdu téměř vždy udělat víc a postupně – Weinberg ve své knize uvádí, že typicky 4-6. Prostě co buňka, to ruleta, rakova vznikne, když na jedné ruletě cosi padne po x-té.
Vědci z University of Colorado nyní ale ukazují problémy tohoto ruletového modelu. Samozřejmě rakovina se může objevit už v raném věku (mutaci dotyčný už má), rychlost mutací ovlivňují vnější vlivy. Nicméně i tak, různé druhy rakoviny vyžadují v typickém případě ve skutečnosti různý počet mutací. Např. tzv. mezoteliom vystačí coby velká s mutací jedinou, nádor slinivky vyžaduje 4, rakovina tlustého střeva až 11. Přitom se ale tyto nádory objevují spíše ve stejném věku a růst této s pravděpodobnosti s věkem je podobný (hlavně po šedestátce). Také některé druhy rakoviny vznikají z kmenových buněk, jichž je velký počet, jiných je jen pár. Opět ale neplatí, že rakoviny z první skupiny propukají mnohem dříve. (Stejně tak velryba nedostane rakovinu rychleji než myš, i když má více kandidátů na mutace; to se však dá vysvětlit různou rychlostí metabolismu, tedy různou rychlostí mutací, různou mírou poškozování buněk kyslíkovými radikály atd.)
Spoluautor článku James DeGregori se odvolává na evoluci. V této souvislosti se obvykle konstatuje, že selekce prostě nemohla zabránit tomu, abychom trpěli rakovinou tehdy, když už to nesnižuje reprodukční potenciál. To je obecně pravda, ale nic to nevypovídá o konkrétních mechanismech. Autoři nové studie přicházejí proto s modelem, že v mládí působí selekce proti mutacím vedoucím k rakovině, později ale tento tlak ustává. Zase jde o model náhodných procesů (Monte Carlo), ale navržený trochu jinak. Ekosystém v těle/konkrétních tkáních v mladém věku zvýhodňuje buňky zdravé, posléze je tomu naopak (nebo alespoň ty zmutované jsou v menší nevýhodě). Rakovinné buňky v tomto modelu vznikají neustále, ale nedokáží svůj potenciál naštěstí pro hostitele plně rozvinout. Záleží hlavně na vnitřním prostředí, to zase odpovídá věku, přítomnosti dalších chemických látek atd.

A generalized theory of age-dependent carcinogenesis
eLife 2019;8:e39950 DOI: 10.7554/eLife.39950

Zdroj. Eurekalert.org a další
Poznámka: Šlo by dodat, že takto chápáno je pak rakovina stejně tak choroba stáří jako leccos jiného. A taktéž, že nadměrné dělení buněk je druhou stránkou jejich schopnosti přestat se dělit, která zase vede k degenerativním chorobám.

Graf praví: K určení autora stačí sledovat 12 slov

Z kolika slov jde identifikovat autora textu a jak přesně se to ale myslí? Poznatky …

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close