Sciencemag.cz
Doporučujeme
Vědci zjistili, že lék, který se dříve masově používal k odvykání od alkoholu, pomáhá zlepšovat zrak při degeneraci sítnice. Prozatím bylo vše otestováno u myší, ale protože jde o už jednou schválený přípravek, mohlo by být v tomto případě i uplatnění v lidské medicíně relativně rychlé.
Látka disulfiram (antabus) by mohla obnovit zrak u lidí s vrozeným a dědičným onemocněním retinitis pigmentosa (pigmentová retinopatie, progresivně postupující degenerace) a možná i u dalších poruch zraku, včetně věkem podmíněné makulární degenerace sítnice.
Vědecká skupina pod vedením Richarda Kramera z Kalifornské univerzity v Berkeley již dříve prokázala, že při postupném odumírání světločivných buněk sítnice (tyčinek a čípků) vzniká kyselina retinová. Tato látka způsobuje hyperaktivitu gangliových buněk sítnice, které běžně vysílají zrakové informace do mozku. Hyperaktivita narušuje kódování a přenos informací a s tím i samotné vidění (přirovnává se to třeba k tomu, jako když člověku zvoní v uších – samozřejmě to kromě samotné nepříjemnosti i narušuje sluch).
R. Krameri si navíc uvědomil, že disulfiram inhibuje nejen enzymy podílející se na schopnosti organismu odbourávat alkohol, ale také enzymy, které vytvářejí kyselinu retinovou. V nových pokusech Kramer a jeho spolupracovník Michael Goard z Kalifornské univerzity v Santa Barbaře zjistili, že léčba disulfiramem skutečně snižuje produkci kyseliny retinové. Téměř slepé myši dokázaly poté mnohem lépe rozeznávat obrázky na monitoru.
Co se týče samotných experimentů: Nejprve byly mladé myši se zdravou sítnicí, ale vrozenou poruchou, naučeny rozpoznávat a reagovat na jednoduchý obrázek černých a bílých pruhů na obrazovce. O měsíc později, poté co jim většina tyčinek a čípků zdegenerovala, se experiment zopakoval. Výzkumníci zjistili, že myši léčené disulfiramem nebo BMS 493 (viz dále) reagovaly poměrně dobře, i když byl obraz rozmazaný. Naproti tomu myši, které dostávaly placebo, nereagovaly ani na obraz ostrý a jasný. Ve druhém typu studie vědci navíc použili speciální mikroskop a fluorescenční indikátor, aby „rozsvítili“ a prozkoumali reakce tisíců buněk v myším mozku na mnohem složitější vizuální scény typu opakovaně přehrávaných filmových klipů. Výsledky obou experimentů naznačují, že léky zlepšují vidění jako takové, nikoliv pouze detekci světla.
Lze předpokládat, že kyselina retinová hraje stejnou roli i u lidí. Experimenty s měřením kyseliny retinové v oku dosud nebyly na lidech prováděny, jednalo by se o invazivní zákrok. Vědci nicméně plánují spolupracovat s oftalmology a provést klinickou studii disulfiramu na pacientech s pigmentovou retinopatií. Studie se má uskutečnit na malém souboru lidí s pokročilou, ale ještě ne úplnou degenerací sítnice.
Zrak by se tímto způsobem zlepšil pouze dočasně, zřejmě by byla třeba trvalá léčba (s přestávkami apod.), nicméně lepší něco než nic – v současné době není k dispozici léčba prakticky žádná.
Léčení by se také nejspíš museli vyvarovat alkoholu. Pokud by se ale disulfiram ukázal jako účinný, mohly by se nicméně hledat i cílenější terapie, které by nenarušovaly odbourávání alkoholu (a jiné metabolické funkce, ono s antabusem mohou být i další problémy). Vědci již testovali experimentální lék BMS 493, který inhibuje receptor pro kyselinu retinovou, a použili také techniku RNA interference (druh genové terapie) k vyřazení příslušného receptoru. Oba tyto postupy u myší s pigmentovou retinopatií také výrazně zlepšily zrak.
Michael Telias et al, Retinoic acid inhibitors mitigate vision loss in a mouse model of retinal degeneration, Science Advances (2022). DOI: 10.1126/sciadv.abm4643. www.science.org/doi/10.1126/sciadv.abm4643
Zdroj: University of California – Berkeley / MedicalXpress.com
Poznámka: Disulfirmam se zvažuje i pro použití v onkologii:
Viz také: Antabus by mohl fungovat proti rakovině
