Sciencemag.cz
Doporučujeme
Archeologové z Tel Avivské univerzity využili řadu moderních technologií, včetně dronů, dálkového průzkumu a 3D digitálního modelování, k vytvoření (údajně) první objektivní, kvantifikované analýzy římského systému obléhání Masady. Zjištění ukazují, že na rozdíl od rozšířeného mýtu netrvalo obléhání Masady římskou armádou v roce 73 n. l. déle než několik týdnů.
„V roce 2017 obnovila naše expedice vykopávky na Masadě, světoznámé lokalitě, která byla intenzivně zkoumána od počátku 19. století a po celé 20. století. Naše expedice předkládá několik nových otázek a zavádí mnoho nových výzkumných nástrojů, které nebyly předchozím generacím archeologů k dispozici,“ uvádí vedoucí výzkumu Guy Stiebel. „V rámci tohoto rozsáhlého projektu věnujeme velkou vědeckou pozornost okolí lokality. Pomocí dronů, dálkového průzkumu Země a leteckých fotografií shromažďujeme přesná data z Masady a jejího okolí ve vysokém rozlišení, přičemž zvláštní důraz klademe na tři aspekty: vodní systémy, stezky vedoucí do palácové pevnosti a z ní a římský obléhací systém.“
Shromážděné informace slouží k vytvoření 3D digitálních modelů, které mají poskytovat jasný a přesný obraz příslušného terénu. V současné studii se vědci zaměřili na obléhací systém, který je – díky odlehlé poloze a pouštnímu klimatu – vůbec nejzachovalejším římským obléhacím systémem.
Po mnoho let převládala teorie, která se stala moderním mýtem, že římské obléhání Masady bylo vyčerpávající tříletou záležitostí. V posledních desetiletích začali badatelé tuto představu z různých důvodů zpochybňovat. V této první studii svého druhu archeologové tuto otázku zkoumali pomocí moderních technologií umožňujících přesná objektivní měření.
K dispozici jsou spolehlivé odhady množství zeminy a kamení, které byl římský voják schopen přemístit za jeden den. Ví se také, že obléhání Masady se zúčastnilo přibližně 6 000-8 000 vojáků. Bylo tedy možné vypočítat, jak dlouho jim trvalo vybudovat celý obléhací systém – osm táborů a kamennou zeď obklopující většinu místa. Ukázalo se, že stavba trvala pouhé dva týdny.
Dále: Podle starověkých historických svědectví se vše odehrálo tak, že jakmile byla útočná rampa dokončena, Římané zahájili brutální útok a pevnost nakonec dobyli během maximálně několika týdnů. To vede k závěru, že celé obléhání Masady netrvalo déle než několik týdnů, uvádí průvodní tisková zpráva.
Vyprávění o Masadě, velkém židovském povstání, obléhání a tragickém konci (poznámka: hromadná sebevražda obránců), jak je líčí Flavius Josefus, se stalo „součástí izraelské DNA a sionistického étosu“ (citováno dle TZ). Délka obléhání je v tomto vyprávění důležitým prvkem, který naznačuje, že pro slavnou (poznámka: a početnou) římskou armádu bylo velmi obtížné pevnost dobýt a rozdrtit její obránce. Po mnoho let se předpokládalo, že obléhání trvalo dlouhé tři roky.
Římané nicméně podle všeho přišli, viděli a zvítězili velmi rychle, brutální silou. Otázky ovšem zůstávají, například proč Římané vynaložili tolik úsilí na dobytí této odlehlé a zdánlivě bezvýznamné pevnosti? Výzkum bude pokračovat.
Hai Ashkenazi et al, The Roman siege system of Masada: a 3D computerized analysis of a conflict landscape, Journal of Roman Archaeology (2024). DOI: 10.1017/S1047759424000084
Zdroj: Tel-Aviv University / Phys.org, přeloženo/zkráceno
Poznámka: Boje o Masadu byly součástí „první židovské války“, povstání proti Římu v letech 66–74. Hlavním pramenem o událostech je Flavius Iosephus: Válka židovská.
Tak ano – za ideálních podmínek, kdy po vás nikdo nestřílí šípy či kameny z praku, neohrožují vás výpady, horko, nemoci. nedostatek potravin, vody, nástrojů ke kopání apod . by to možná vskutku mohlo trvat pár týdnů.
Jenže je potřeba počítat s výše uvedeným a zejména i s dobou rozhodnutí, než Římany napadlo tohle řešení, než sehnali nebo vyrobili dostatek lopat a motyk, atd, atd.
Vždycky se mi líbí, jak ti později narození mají pocit, že ví všechno líp, než ti, co v té době žili…
Nejlepší je, jak vědci počítají, kolik kamenů a zeminy dokázal přemístit jeden římský voják za den. Ale nezohledňuje spoustu faktorů 1) nelze tahat kameny 12 hodin denně (ať si to vědátoři zkusí) 2) povětrnostní podmínky (ne celé týdny je ideální počasí) 3) obránci pevnosti jim jistě nedali prostor nerušeně stavět.
Jelikož vy jste v té době žil, víte jak to bylo. Zkuste zápisky o válce galské. Je to sice Caesarova propaganda, ale nastíní to výkon a efektivitu legií.
Vykonnost legionářů byla opravdu (vzhledem k dnesnim meritkum) neuveritelna, oni to nebyli jen válečníci, ale velmi zrucni budovatele a delnici. Vykonni, s zeleznou moralkou, silou, systemem a treninkem. Kdyz si vezmete, ze kazdy vecer (!) pri presunech mimo bezpecne uzemi budovali v podstate pevnosti s prikopem, valem, palisadou… veril bych, ze neco takoveho pro ne nebyla nejaka extra vyzva