Řízení pohybu elektronů otevírá cestu k nové generaci kvantových technologií

Výzkum fyziků z českých institucí ukazuje, jak světelná pole umožňují řídit s mimořádnou přesností děje uvnitř materiálů.

Vědeckému týmu z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy pod vedením Martina Kozáka se ve spolupráci s vědci ze Sekce optiky Fyzikálního ústavu a centra IT4Innovations při VŠB TU Ostrava podařilo řídit pohyb elektronů v pevných látkách s extrémní přesností – na attosekundové škále, tedy v intervalech kratších než miliardtina miliardtiny sekundy (10-18 sekundy). Výsledky jejich výzkumu publikoval prestižní časopis Physical Review Letters jako doporučený článek redakce.

Této kontroly dosáhli pomocí kombinace dvou laserových paprsků o různých frekvencích, které společně vytváří světelné pole s přesně nastavitelným tvarem. Takto tvarované pulzy umožňují určit přesný okamžik, kdy elektron v materiálu přejde do vodivostního pásma – tedy kdy se uvolní a začne se volně pohybovat.

Když světelné vlny spolupracují

Představte si korálek, který se pohybuje po dokonalé sinusoidě. Když tuto vlnu zkombinujete s jinou, o trojnásobné frekvenci, vznikne nová, asymetrická křivka. V některých místech je vyšší, v jiných nižší – její tvar závisí na tom, jak jsou obě vlny vůči sobě časově posunuté. Právě tvarem tohoto výsledného pole mohou vědci velmi přesně ovlivnit, kdy dojde k uvolnění elektronu.

A pokud se elektron uvolní ve správný okamžik, může se díky oscilujícímu světelnému poli později znovu sloučit s „dírou“. Při této rekombinaci vyzáří přebytečnou energii ve formě fotonu s mnohem vyšší energií, než měl laser, který celý proces spustil. Tento jev se nazývá generace vysokých harmonických (HHG – High Harmonic Generation).

„Díky přesné kontrole okamžiku, kdy se elektron uvolní, můžeme studovat ultrarychlé procesy s přesností, která byla dříve dostupná jen ve velkých výzkumných centrech — a nikoliv v běžných laboratořích. Je fascinující, jak citlivě elektron reaguje i na drobné změny tvaru světelného pole a jak přesné dokážou být naše předpovědi,“ říká Thibault J.-Y. Derrien, spoluautor studie a vedoucí skupiny Ultrarychlé fotoniky z oddělení Vědeckých aplikací laserů Sekce optiky.

Co přesně vědci sledovali

Cílem výzkumu bylo otestovat možnosti v současnosti dostupných kvantově-mechanických simulačních kódů pro předpovídání chování elektronů. Spektroskopie vysokých harmonických představuje mimořádně přesný nástroj, který umožňuje sledovat dynamiku náboje v pevných látkách během ozáření laserem. Tým zkoumal chování elektronů v krystalickém křemíku při ozáření dvěma překrývajícími se laserovými pulzy – jedním na základní infračervené frekvenci a druhým na její třetí harmonické. Tyto pulzy byly přesně synchronizovány tak, aby vytvořily světelné pole s řízenou časovou strukturou.

Ukázalo se, že tvar laserového pole ovlivňuje nejen to, kolik světla se vyzáří, ale i kdy k tomu přesně dojde. Vědci navíc prokázali, že tento čas lze jemně ladit změnou fázového posunu mezi oběma laserovými pulzy, a to v běžném laboratorním uspořádání. Zajímavé je, že okamžik, kdy elektrony začínají proudit materiálem, není stejný jako ten, kdy vzniká nejvíce vysokofrekvenčního světla. Dokonce i velmi slabé přimíchání třetí harmonické (například jen 5 % intenzity) může zásadně změnit výsledek.

Brána do světa ultrarychlých dějů

Schopnost přesně řídit pohyb elektronů otevírá nové možnosti pro vývoj extrémně rychlých elektronických a optických zařízení a pro zkoumání dějů v kvantových systémech. Případně by ji v budoucnu mohlo být možné využít k mimořádně citlivému zkoumání struktury materiálů a sledování dějů uvnitř látky během interakce se světlem (podobně jako u metody „časově rozlišených rentgenových snímků“).

„Velmi mě těší skvělý úspěch, kterého kolegové z Oddělení vědeckých aplikací laserů dosáhli. Tým rozšířil Sekci optiky teprve v lednu letošního roku, a už nyní přináší takto silné výsledky. Je to výborná ukázka kombinace expertízy a efektivní spolupráce týmů napříč českými vědeckými institucemi,“ řekl vedoucí Sekce optiky Alexandr Dejneka.

tisková zpráva Fyzikálního ústavu AV ČR

Umělá inteligence rozpozná parazitické vejce lépe než průměrný ornitolog

Vnitrodruhový hnízdní parazitismus – situace, kdy samice kladou vejce do hnízd jiných samic téhož druhu …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *