Pixabay License. Volné pro komerční užití

Rok 536 nemusel být nejhorší, alespoň v Byzanci

Rok 536 se někdy považoval za krizový moment, „ten nejhorší rok“, alespoň pro Středomoří a západní Evropu. Sopečná erupce měla vést k ochlazení a hladomoru, v letech 541-546 se pak přidala epidemie moru („Justiniánův mor“). Byzantská říše byla v úpadku – alespoň z určitého pohledu. (Na druhé straně dokázali Justiniánovi generálové v té době porazit Vandaly v Africe a Ostrogóty v Itálii, zmocnili se dokonce i části Hispánského poloostrova; při pohledu na mapu to vypadá málem jako „celková“ obnova Římské říše.)
Viz také: Ten nejhorší rok (prý 536) https://sciencemag.cz/ten-nejhorsi-rok-pry-536/
Nová studie tvrdí: neexistují žádné důkazy, že by ve východním Středomoří „nebylo vidět Slunce“ (zakryté prachem z erupce) a ani mor nemusel být tak devastující. Dřívější závěry byly založeny na nereprezentativních datech (ojedinělé nálezy, malé případové studie promítnuté na celou Byzantskou říši apod.). Použití rozsáhlých souborů dat z větších území má ukazovat jiný scénář. V 6. století nedošlo ve východním Středomoří k žádnému poklesu počtu obyvatel, ale spíše k novému rekordu. Týká se to i objemu obchodu. Znovu byla zkoumána například lokalita Elusa v severozápadní Negevské poušti v dnešním Izraeli. Předchozí výzkumy tvrdily, že toto město zanikla v polovině 6. století. Opětovná analýza na základě uhlíku 14C ukázala, že tento závěr byl nesprávný; úpadek města začal až v 7. století. Data o objemu obchodu jsou založena na analýze databází vraků lodí.
Úpadek začal ve východním Středomoří až v 7 století – v tomto ohledu spolu korelují data z rozsáhlé oblasti (dnešní Izrael, Tunisko, Jordánsko, Kypr, Turecko, Egypt a Řecko). Nelze ho tedy spojovat s náhlou klimatickou změnou ani s morovou epidemií. To neznamená, že jinde se klimatická změna negativně neprojevila – například v polovině 6. století došlo k opuštění řady sídlišť ve Skandinávii.
Zdá se, že Byzanc vstoupila do 7. století na vrcholu své moci. Spirálu úpadku spustila až dlouhá válka s Peršany (Sasánovskou říší). Tím se oba státy podstatně vyčerpaly a umožnily nástup islámu.

Zdroj:
https://doi.org/10.2307/4128751
Olshanetsky, Haggai and Cosijns, Lev. „Challenging the Significance of the LALIA and the Justinianic Plague: A Reanalysis of the Archaeological Record“ Klio, vol. 106, no. 2, 2024, pp. 721-759. https://doi.org/10.1515/klio-2023-0031
Lev Cosijns, Haggai Olshanetsky: What brought the decline of the eastern Roman Empire, and what can we learn from it? The Conversation, přeloženo / zkráceno

Poznámka PH: Uvádí se rovněž, že ve válce Byzance s Persií byly decimovány arabské kmeny na hranicích obou říší, které představovaly štít proti zbytku Arabského poloostrova.

Sonda Juno objevila poslední chybějící signaturu polární záře ze čtyř největších měsíců Jupitera

Jupiter se chlubí nejjasnějšími a nejpůsobivějšími polárními zářemi ve Sluneční soustavě. U jeho pólů tato …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *