Sciencemag.cz
Doporučujeme
Podoba krajiny v době ledové zrekonstruována z mamutích žaludků.
Představy, že mamuti, sobi či srstnatí nosorožci žili v době ledové v obrovské bezlesé stepi táhnoucí se ze střední Evropy až na Aljašku, vyvracejí botanici z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Podobu sibiřské krajiny doby ledové rekonstruovali ze zbytků rostlin a pylů, které se našly v žaludcích zmrzlých býložravců té doby. Nové poznatky vyplývají z výzkumu, jehož výsledky publikoval tým vědců pod vedením botaničky Ireny Axmanové v časopisu Ecography.
„Vzhled krajiny v minulosti se dá do určité míry rekonstruovat pomocí analýzy pylových zrn či zbytků rostlin v usazeninách. My jsme ale našli lepší zdroj. Ve věčně zmrzlé půdě severní Sibiře a Aljašky se totiž našla dobře zachovalá těla velkých býložravců doby ledové včetně obsahu jejich trávicí soustavy. Zbytky rostlin z jejich žaludků či výkalů jsme mohli porovnat se současnou vegetací Sibiře a zjistili jsme, že tamní krajina vypadala podobně jako dnes už zhruba před padesáti tisíci lety,“ přiblížila výzkum Axmanová.
Botanici nezkoumali trávicí trakt býložravců přímo, ale shromáždili informace o zbytcích rostlin a pylu z 27 studií jiných odborníků popisujících nalezené mamuty, soby, koně, bizony a srstnaté nosorožce z období před 50 až 15 tisíci lety. Pro každé zmrzlé zvíře vědci sestavili seznam nalezených rostlin a ten začali porovnávat s různými typy současné sibiřské vegetace, kterou podrobně zkoumali po několik let. Nejvíc podobností našli se současnou severskou krajinou.
„Ukázalo se, že během vrcholné doby ledové byla tamní krajina pravděpodobně velmi podobná té současné. Zvířata se tedy na severu Sibiře a na Aljašce pásla ve vlhkých biotopech, v krajině s významným zastoupením tundry, světlé modřínové tajgy a rašelinišť. Kromě trav si pochutnávala i na větvičkách vrb či bříz a k typické stepní vegetaci se moc nedostala,“ shrnula výsledky výzkumu Axmanová.
Zatímco ve střední Evropě a tedy i na území České republiky převažovala otevřená krajina s výrazným podílem suché stepi, kde se na vlhčích a chráněných místech vyskytovaly řídké lesy, na severu Sibiře žila megafauna mezi jezírky a mokřady. I v tamních drsných podmínkách se však vyskytovaly četné stromy a keře.
Vlhkost krajiny a vegetace severní Sibiře je dána permafrostem, tedy trvale zmrzlou půdou. Přestože je tato oblast srážkově chudá, letní tání permafrostu a nižší výpar vody kvůli chladnému počasí vytvářejí v krajině jezírka či mokřady. Typ krajiny a to, že se zřejmě od doby ledové výrazněji nezměnila, mohlo podle vědců přispět také k tomu, že na severu asijského kontinentu vyhynuli mamuti mnohem později než v jiných částech světa.
