(c) Graphicstock

Psi mají zvláštní smysl pro vnímání tepla

Na rozdíl od lidí mají dokáží psi cítit teplo nejen pokožkou, ale i speciálním orgánem vnímajícím sálání. K tomu závěru alespoň dospěli vědci ze švédské Lund University a maďarské Eötvös Loránd University.

Většina savců má tzv. rhinarium, neosrstěnou pokožku kolem nosních dírek – u psů čenich. Psi mají, jak známo, čenich studený (obecně chladnější než zbytek těla, samotná teplota závisí na teplotě okolí, při 30 °C venku má asi 25 °C, při 15 °C teplotu stejnou jako okolí, při bodu mrazu je čenich teplý jen asi 8 °C) a hustě protkaný nervy. S pomocí tohoto orgánu a odpovídající části mozku pak psi (a určitě také vlci, viz dále) podle nově publikované studie dokáží vnímat teplo.
Vědci vycvičili psi, aby přinášeli předměty o několik stupňů teplejší než okolí – ze 2 předmětů si měli vždy vybrat ten teplý. Psi to dokázali na 1,6 metru, na kůži nemohli takto zaznamenat rozdíl teploty vzduchu – z toho vyplývá, že opravdu vnímali příslušné záření, fotony o odpovídající vlnové délce. (Nebo jinak řečeno, teplo k nim nedošlo vedením ani prouděním, ale sáláním – „radiací“).
Následně 13 psů také absolvovalo funkční magnetickou rezonanci (fMRI) a když se v jejich blízkosti ocitly předměty o vyšší teplotě, aktivovala se jim v mozku jedna konkrétní oblast v levé somatosenzorické kůře, zřejmě tedy centrum příslušného smyslu. Celá oblast pak zřejmě integruje informace pocházející z různých smyslů a využívá se pro plánování akcí. Tepelné vidění čenichem je jasně odděleno od zpracování informace pachové i zvukové, zřejmě má nejblíže k informaci vizuální. Asymetrické zpracování, s přihlédnutím k tomu, že v levé hemisféře se soustřeďují spíše procesy spojené s pozitivními emocemi a souvisejícími stavy, podporuje další interpretace. Teplo zřejmě pro psa tedy znamená primárně něco příjemného, nikoliv ohrožujícího – potravu (na Sciencetific Reports na webu Nature je volně přístupná celý článek včetně ).
Vlci tedy příslušný smysl zřejmě používají k lovu (teplokrevných) savců za soumraku či v noci. Chladnější čumáky mají i jiné šelmy, podle autorů výzkumu by tedy mohl být příslušný smysl mezi masožravými savci i podstatně rozšířenější.
Schopnost vnímat sálání tepla mají někteří hadi (včetně hroznýšovitých a chřestýšovitých), ze savců kromě šelem také netopýr – upír obecný (Desmodus rotundus), z hmyzu pak krasec ohňový (Melanophila acuminata). U upíra je celkem jasné, k čemu mu to je. Brouk krasec ohňový až na desítky km dokáže zachytit lesní požár a pak se vydá příslušným směrem, protože vajíčka klade na ohořelé stromy.
Mimochodem, u hrabavých krtků je rhinaium zase centrem smyslu hmatového.

Anna Bálint et al. Dogs can sense weak thermal radiation, Scientific Reports (2020). DOI: 10.1038/s41598-020-60439-y, https://www.nature.com/articles/s41598-020-60439-y
Zdroj: Phys.org a další

Poznámka PH: Preferovali by psi tedy misku s granulemi ohřátými mírně nad teplotu místnosti („živé maso“ vs. mršina nebo ryba)? Chtělo by ale pokus ošetřit tak, aby šlo opravdu o teplotu, ne o to, že při vyšší teplotě se uvolní více pachů.

Voda v kráteru Gale na Marsu přetrvávala déle, než se myslelo

Mezinárodní tým vědců pod vedením Imperial College London objevil doklady otm, že v marsovském kráteru …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close