Exoplaneta s exoměsícem, Credits: NASA/ESA/L. Hustak

Signaturou života na exoplanetách by mohl být i isopren

Isopren C5H8 je nenasycený rozvětvený uhlovodík, který na Zemi vzniká prakticky výhradně činností živých organismů nebo při průmyslových výrobách (zpracování ropy). Podle studie vědců z Massachusetts Institute of Technology by právě tato molekula mohla být velmi nadějným signálem při průzkumu exoplanet. Studie považující isopren za dosud neuvažovaný signál svědčící pro existenci života byla zatím publikována na preprintovém serveru arXiv a vyjde v časopisu Astrobiology.
Isopren na Zemi produkují listnaté stromy, ale i celá řada dalších, od sebe evolučně vzdálených organismů, bakterie i živočichové. I proto by ho snad mohl vytvářet i mimozemský život pozemského typu. Na Zemi tato těkavá kapalina (bod varu 34 °C) vzniká ve skutečnosti ve velkém množství, rychle ale mizí reakcí s kyslíkem (v tom se trochu podobá metanu, je ovšem ještě reaktivnější). Vegetace dnes ročně vytváří asi 600 milionů tun isoprenu, tedy zhruba stejně jako metanu.
Sara Seager a Zhuchang Zhan z MITu soudí, že na Zemi by se isopren dal určitě dobře detekovat v atmosféře před vzestupem hladiny kyslíku, tedy asi před 4–2,5 miliardami let.
Chystaný Vesmírný dalekohled Jamese Webba by měl podstatně zvýšit naši schopnost zkoumat atmosféry exoplanet. Bohužel i tak se zdá, že isopren bude v atmosféře exoplanet možné detekovat jen tehdy, bude-li ho tam opravdu hodně. Problém je i v tom, že isopren je ve spektrech obtížné rozlišit od metanu nebo některých dalších uhlovodíků. Vesmírný dalekohled Jamese Webba bude sledovat vesmír v blízké infračervené oblasti, k detekci isoprenu by byla vhodnější střední infračervená oblast. Nicméně vedle dalekohledu Jamse Webba se chystá i celá řada dalších projektů…

Click to access 2103.14228.pdf

Zdroj: UniverseToday.com a další

Poznámka PH: Isopren není např. složkou sopečných plynů. Pokud bychom ho objevili, třeba jen stopy, v kyslíkové atmosféře, byl by to silný argument pro existenci života – znamenalo by to, že do prostředí, které není v chemické rovnováze, musí isopren něco neustále doplňovat. Nicméně současně by to znamenalo, že koncentrace isoprenu bude velmi malá, na exoplanetách detekci v kyslíkové atmosféře nezvládneme. To kdybychom objevili isopren vedle metanu na Marsu, to by byla jiná…
Mimochodem, isopren je dokonce i uhlovodík nejvíce zastoupený v lidském dechu. 70kilový člověk vyprodukuje za den isoprenu asi 15 mg. (Wikipedia)

Exotická fyzika neutronových hvězd: jaderné těstoviny a odkapávání protonů

Neutronové hvězdy jsou extrémní objekty, do jejichž nitra nevidíme. S poloměrem kolem 12 kilometrů mohou …

2 comments

  1. no metánu sa to nepodobá vôbec…ani trochu…metán ako nasýtený uhľovodík reaktívny nie je ani trochu, na rozdiel trebárs od acetylénu!

  2. Pavel Houser

    ale ano, metan zreaguje s kyslikem uplne stejne, mozna pomaleji, ale chemicka rovnovaha je stejna, vlastne pro vsechen organicky uhlik. vsak metan ze zemske atmosfery mizi a zrovna na Zemi je prave signaturou zivota.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *