Sciencemag.cz
Doporučujeme
Už asi 100 let se táhnou ve vědeckých časopisech spory o to, zda blesk s větší pravděpodobností udeří do nějakého druhu stromu. Samozřejmě existuje závislost pravděpodobnosti zásahu na výšce stromu a ne všechny druhy stromů rostou stejně vysoko. Pochopitelně je tu i závislost na tom, jaký druh je nejčetnější (pokud se uvádí, že nikdy nebylo zaznamenáno, aby blesk zasáhl cesmínu, zbývá se ještě zeptat, kolik cesmín kolem nás je). Nicméně vlastní otázka zní, zda pokud je smíšený les tvořen přibližně stejně vysokými stromy, bude si blesk vybírat?
Nejspíš ano, upřednostní strom, jehož dřevo obsahuje více vody. Obecně lze asi říci, že u stromů s vrásčitou kůrou se zadržuje více vody, a proto by měly více přitahovat také blesky. Rozdílná může být i vlastní vodivost uvnitř, třeba kvůli složení mízy.
Podle statistik z USA se zdá, že častěji je zasažena borovice, smrk nebo dub, na druhé straně žebříčku jsou buk, bříza a kaštan (jírovec). Data ale nejsou zdaleka přesvědčivá. Nakonec když blesk zasáhne jeden strom, mnohdy shoří i stromy v jeho okolí. Nadto by se data musí nějak korelovat na výšku stromu a na jejich relativní výskyt v dané oblasti, což je evidentní, ale jak to prakticky provést? Jako pole pro spekulace a další výzkumy tak tento problém zůstává v podstatě otevřený.
A mimochodem – cenné stromy lze i chránit hromosvodem.
Další zajímavá lidová představa o stromech a blesku: Když oskeruši (jeřáb oskeruše) v květu osvítí blesk, nebude rodit.
Zdroj: Mick O´Hare: Proč má pivo bílou pěnu, Ikar 2007 a další
Tento text je úryvkem z knihy Zvrhlá věda
Zvrhlá věda je sbírkou kuriozit, zajímavostí, hypotéz, sporů i dedukcí – a hlavně dobrá zábava, za kterou by se nemusel stydět ani Ig Nobel.
Autor: Pavel Houser
Nakladatel: Nová vlna
Jazyk: čeština
Počet stran: 370
129 Kč
