Sciencemag.cz
Doporučujeme
Planety i drtivá většina dalších těles obíhá kolem Slunce spořádaně, v jedné rovině (ekliptice). Pouze dlouhoperiodické komety v tomto ohledu vykazují určité odchylky. Nový výzkum ale ukazuje, že tělesa, která se při oběhu Slunce dostávají nejdál, se nepohybují pouze v nějak vychýlené „původní“ rovině, ani nejsou rozmístěna náhodně, ale shromažďují se v tzv. prázdné ekliptice (empty ecliptic).
Zhruba to má znamenat, že kromě původní roviny oběhu existuje ještě jeden stabilní (preferovaný…) stav, atraktor, do něhož mají obíhající tělesa tendenci zapadnout. Označení „prázdná ekliptika“ říká, že původně v této rovině žádná tělesa neobíhala, ale postupně se do ní část (především) dlouhoperiodických komet bude soustředit.
Nový model má přímý vztah k našemu chápání evoluce Sluneční soustavy. Na počátku, když Sluneční soustava vznikla z rotujícího mračna, vše obíhalo ve známé ekliptice (cca) a následné vychýlení komet bylo výsledkem jejich gravitačních interakcí především s obřími planetami. To by nicméně stále mělo znamenat jen drobné odchylky poblíž roviny – afélium (nejvzdálenější bod oběžné dráhy) komet by stále mělo být poblíž ekliptiky.
Nová studie (autorka Arika Higuchi, tisková zpráva National Astronomical Observatory of Japan) ale tvrdí, že Sluneční soustava neexistuje izolovaně, působí na ni gravitační síla zbytku Galaxie. Z rovnic popisujících pohyb dlouhoperiodických komet mají vyplývat dvě stabilní roviny. „Normální“ ekliptika je vůči disku Mléčné dráhy nakloněna o 60°, prázdná o stejnou hodnotu v opačném směru. A právě sem se postupně bude soustředit část dlouhoperiodických komet (příliš vychýlených od původní hlavní roviny).
Počítačové simulace mají celkem odpovídat tomu, co pozorujeme (data z NASA JPL Small Body Database), distribuce dlouhoperiodických komet má opravdu dva vrcholy poblíž obou ekliptik. Nicméně právě jen poblíž – nový model tedy dává smysl, úplně přesně to dle autorky studie ale nesedí, do hry nejspíš vstupují ještě nějaké další dosud neuvažované faktory.
Dlouhoperiodické komety ve Sluneční soustavě, představa umělce. Modře hlavní ekliptika, žlutě „prázdná“ ekliptika. Credit: National Astronomical Observatory of Japan
Arika Higuchi. Anisotropy of Long-period Comets Explained by Their Formation Process, The Astronomical Journal (2020). DOI: 10.3847/1538-3881/aba94d
Zdroj: National Astronomical Observatory of Japan/Phys.org
