Mléčná dráha. Autor obrázku: R. Hurt – NASA/JPL. Licence obrázku: Volné dílo.

Sluneční soustava mohla vzniknout v důsledku srážky galaxií

Kolem Mléčné dráhy obíhá menší, trpasličí galaxie Střelec (respektive „galaxie ve Střelci“) a čas od času se její dráha přímo protne s diskem Mléčné dráhy. Některé studie uvádějí, že celý typický tvar naší Galaxie je důsledkem minimálně tří známých srážek s galaxií ve Střelci v posledních 6 miliardách let.
Podle nového výzkumu v důsledku jedné z takových kolizí mohl vzniknout i zárodek, z něhož posléze vytvořilo Slunce i zbytek Sluneční soustavy. Výsledky jsou založeny na datech ze satelitu Gaia, který provozuje Evropská kosmická agentura. Vliv galaxie ve Střelci byl podle nich ještě významnější, reakce na tyto kolize zřejmě několikrát v Mléčné dráze spustily tvorbu nových hvězd, včetně té před cca 4,7 miliardami let.
Rovněž tři výše uvedené, zřejmě hlavní srážky (průchody diskem) před 5-6 miliardami let, 2 a 1 miliardou let odpovídají zvýšené hvězdotvorbě v naší Galaxii (3 hlavní vlny před 5,7 miliardami let, 1,9 miliardami let a 1 miliardou let, což sedí docela přesně), uvádí Tomás Ruiz-Lara z Instituto de Astrofísica de Canarias na Tenerife, hlavní autor článku publikovaného v Nature Astronomy.
Když galaxie ve Střelci projde přes disk Mléčné dráhy, naruší celkem vyvážený stav s pomalou hvězdotvorbou. Dosud cca statický plyn a prach v mezihvězdném prostoru se rozletí jako vlny na vodě, v některých oblastech jeho hustota stoupne, jiné se skoro vyprázdní. V místech s vyšší hustotou pak odstartuje rychlý vznik nových hvězd. Po každé kolizi přijde galaxie ve Střelci o část svého prachu a plynu a dále se zmenší.
Aktuálně je Střelec Mléčné dráze velmi blízko, poslední průchod přes disk se odehrál v řádu stamilionů let (asi tedy „ještě jednou“ i po epizodě před 1 miliardou let), i když ten zřejmě takový vliv neměl.
Závěr: Bez trpasličí galaxie ve Střelci by nejspíš Mléčná dráha nevypadala, jak vypadá (malý objekt ovlivnil, málem určil, podobu mnohem většího), ale možná bychom tady vůbec nebyli ani my sami.
Díky observatoři Gaia mají být data o tvorbě hvězd v Mléčné dráze nyní reprezentativní pro celou Galaxii, dřívější údaje zahrnovaly spíše jen části Galaxie blízké Slunci.

Tomás Ruiz-Lara et al. The recurrent impact of the Sagittarius dwarf on the star formation history of the Milky Way, Nature Astronomy (2020). DOI: 10.1038/s41550-020-1097-0
Zdroj: European Space Agency/Phys.org

Vědci konečně ukázali, jak vypadá Wignerův krystal

Fyzikové z Princetonu pomocí grafenu poprvé přímo vizualizovali tzv. Wignerův krystal – zvláštní formu hmoty, …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close