Sciencemag.cz
Doporučujeme
Jak smrky reagují na změny klimatu?
Smrk ztepilý u nás býval přirozenou dřevinou horských lesů, mokřin, rašelinišť a také inverzních údolí. Od poloviny 18. století se ale na našem území vysazuje ve velkých počtech v hospodářských lesích. Postupně se z něj stala nejrozšířenější a ekonomicky nejvýznamnější dřevina České republiky. V dnešní době čelí smrkové porosty velkým výzvám, jako je globální oteplování.
Smrky se musí vyrovnávat s rostoucí teplotou a také častějšími a intenzivnějším suchem. Jan Altman z Botanického ústavu AV ČR v Třeboni společně s dalšími kolegy použili rozsáhlý soubor dat pokrývající celé území České republiky, aby prostudovali, jak klima a široká paleta environmentálních podmínek ovlivňuje růst smrků. Tento soubor zahrnuje letokruhy smrků a pokrývá časový interval mezi lety 1930 a 2013. Je unikátní svým rozsahem a velkým počtem parametrů prostředí. Badatele zajímalo, jak vliv různých podmínek prostředí jako např. vystavení kyselým spadům během nedávné historie, typ půdy, stáří lesa, velikost stromů a struktura lesa, ovlivňují růstovou odpověď smrku na klima.
Analýzy přivedly vědce k závěru, že růst smrku je v největší míře ovlivněný suchými a horkými léty. Sucho přitom brzdí růst smrků především v nižších polohách, zatímco vyšší teploty podporují růst smrků ve vyšších polohách. Na růstu smrku se také významně podepisuje zvýšená kyselost prostředí i geografické faktory, stejně jako věk smrků, velikost smrků a charakteristiky půdy. Studie potvrdila, že globální oteplování významně omezuje růst smrků v nižších polohách, především v místech, kde je vysazený mimo své původní prostředí. Ukázala také, že během období zvýšeného kyselého spadu klesá vliv všech ostatních charakteristik prostředí na růst smrků.
Altman, J., Fibich, P., Šantrůčková, H., Doležal, J., Štěpánek, P., Kopáček, J., Hunová, I., Oulehle, F., Tumajer, J., Cienciala, E. 2017. Environmental factors exert strong control over the climate-growth relationships of Picea abies in Central Europe. Science of Total Environment 609: 506-516.
Převzato z blogu Botanického ústavu AV ČR
