Sciencemag.cz
Doporučujeme
Výzkum vědeckého týmu pod vedením Kláry Marečkové z CEITEC Masarykovy univerzity ukazuje, že strava matky během těhotenství může ovlivnit tvarování mozkové kůry a slovní inteligenci dítěte v dospělosti. Studie poukazuje na to, že zdravější, protizánětlivá výživa může podpořit vývoj mozku a jazykových schopností budoucích generací.
Tým výzkumníků z CEITEC Masarykovy univerzity (MUNI) ve spolupráci s mezinárodními partnery zjistil, že matčina strava během těhotenství má dlouhodobý dopad na strukturu mozku a verbální inteligenci jejich dětí. Klíčovou roli přitom hraje tzv. index zánětlivosti stravy (Dietary Inflammatory Index, DII), který vyjadřuje, do jaké míry je strava protizánětlivá nebo naopak podporuje zánětlivé procesy v těle.
Ve studii, která pomocí magnetické rezonance a neuropsychologických vyšetření sledovala 179 mladých dospělých narozených na počátku 90. let na jižní Moravě, analyzovali vědci údaje o stravě jejich matek v období těhotenství a její souvislosti s IQ a strukturou mozkové kůry jejich potomků. Výsledky ukázaly, že čím více zánětlivých potravin matka v těhotenství konzumovala, tím nižší měl její potomek verbální IQ ve věku 28–30 let.
„Naše zjištění ukazují, že výživa matky v těhotenství může mít překvapivě dlouhodobý dopad na vývoj mozku dítěte – až do jeho třicátých let. Ovlivnit lze zejména verbální schopnosti, které jsou důležité pro komunikaci, vzdělávání i pracovní uplatnění,“ uvedla první autorka studie Klára Marečková z CEITEC MUNI.
Vědci dále ve studii, která byla publikována v odborném časopise Progress in Neuro-Psychopharmacology and Biological Psychiatry, popsali, že vliv zánětlivé stravy se projevil i na míře záhybů mozkové kůry (tzv. gyrifikaci), která odráží vývoj mozku v prenatálním a raném postnatálním období. Tyto změny byly u mužů výraznější než u žen, přičemž postiženy byly zejména oblasti spojené s porozuměním řeči či textu a pamětí.
Změny v těchto strukturách mozku pak podle autorů studie částečně vysvětlují, proč děti matek s více zánětlivou stravou dosahovaly nižších výsledků v testech verbálního IQ. Jinými slovy, vliv stravy matky se „otiskl“ do struktury mozku dítěte, a ta pak ovlivnila jeho jazykové schopnosti v dospělosti.
„Tyto výsledky naznačují, že podpora protizánětlivé stravy v těhotenství může být účinným nástrojem veřejného zdraví pro zlepšení kognitivního vývoje budoucích generací,“ doplňuje spoluautorka studie Samantha Dawson z Deakin University v Austrálii.
