Sciencemag.cz
Doporučujeme
Záhadná stopa hvězd stará asi 8 miliard let, kterou nedávno objevil Hubbleův vesmírný dalekohled, představuje pro astronomy výzvu. Velikostí zhruba odpovídá Mléčné dráze; prozatím bylo navrženo několik vysvětlení, jak tato dlouhá a současně úzká struktura mohla vzniknout.
Podle jedné z původních kontroverzních hypotéz by pruh hvězd mohl být výsledkem průchodu supermasivní černé díry obřím oblakem plynu.
Viz také: Superhmotná černá díra letí vesmírem rychlostí přes 6 milionů km/h
V nedávné studii publikované v Astronomy & Astrophysics dospěli vědci z Instituto de Astrofísica de Canarias (IAC) k závěru, že strukturu hvězd by bylo možné interpretovat jako galaxii bez výduti pozorovanou z okraje. Galaxie tohoto typu (tenké/ploché galaxie) jsou přitom poměrně běžné. „Pohyby, velikost a množství hvězd odpovídají tomu, co bylo pozorováno u galaxií v našem okolním vesmíru,“ uvádí první autor studie Jorge Sanchez Almeida. Když vědci porovnali galaxii bez výduti IC5249 (vzdálenost 104 milionů světelných let, v souhvězdí Tukana) se zkoumanou záhadnou strukturou, zjistili, že hmotnost i další vlastnosti si jsou překvapivě podobné. Galaxii má také odpovídat zjištěný vztah mezi hmotností a maximální rychlostí rotace.
Nově navržený scénář je mnohem jednodušší než obří černá díra – toto vysvětlení naopak vyžaduje současné splnění několika výjimečných okolností, speciálních předpokladů.
Na novém objektu je, má-li alespoň tato hypotéza pravdu, nezvyklé pouze to, že jedná o poměrně velkou galaxii ve velmi velké vzdálenosti od Země. Většina tak vzdálených (tak starých) galaxií je menších.
Jorge Sánchez Almeida et al, Supermassive black hole wake or bulgeless edge-on galaxy?, Astronomy & Astrophysics (2023). DOI: 10.1051/0004-6361/202346430
Zdroj: Instituto de Astrofísica de Canarias / Phys.org
