Vědci ukazují, že jaderná struktura atomu se pravděpodobně mění v závislosti na vzdálenosti protonů a neutronů od středu jádra.
Studie z Osaka Metropolitan University porovnávala výpočty pomocí teoretických modelů s existujícími experimentálními daty, aby určila, zda má titan-48, tedy nejběžnější izotop titanu s 22 protony a 26 neutrony, strukturu podle slupkového modelu, nebo strukturu alfa klastru.
Zatímco slupkové modely jsou symetrické, předpokládá se, že α-klusterové struktury mají částice alfa (tj. dva protony a dva neutrony, jádro 4He) ve vnější oblasti jádra, což vytváří asymetrickou konfiguraci. Při rozpadu alfa se tato částice uvolňuje; například z titanu-48 se při takovém rozpadu stane vápník-44.
Vědci vypočítali efekt srážky vysokoenergetických urychlených protonů a částic alfa na titan-48. Vycházel přitom z teorie jaderných reakcí, podle níž dopad protonů a dopad částic alfa na jádro odráží strukturu v různé hloubce zasaženého jádra.
Výsledky naznačují, že titan-48 mění strukturu ze slupkového modelu na strukturu α-klastru v závislosti na vzdálenosti od středu jádra. „Tyto výsledky převracejí konvenční chápání jaderné struktury a lze očekávat, že poskytnou vodítko k procesu rozpadu α, který probíhá v těžkých jádrech a který nebyl vyřešen téměř 100 let,“ uvádí spoluautor studie Wataru Horiuchi s odkazem na Gamowovu teorii o jaderném rozpadu.
Samozřejmě – i pokud se tyto výsledky potvrdí v případě konkrétního izotopu titanu, zbývá zjistit, zda/nakolik mají obecnou povahu týkající se i dalších těžkých jader.
M. Okada et al, Shell-cluster transition in 48Ti, Physical Review C (2024). DOI: 10.1103/PhysRevC.109.054324. On arXiv: arxiv.org/html/2403.01685v1
Zdroj: Osaka Metropolitan University / Phys.org
Tak se zdá, že v našem těle,probíhá minipidivá jaderná fůze,a je využíván především v přechodovém „stavu“ právě ten vápník.
Nerosteme tedy z vody“, ale malých jaderných SPRŠEK!
Takže by děti měly mít měřitelně vyšší radioaktivitu?