Studie provedená na více než 2 500 dobrovolnících ukazuje vliv jasnosti/intenzity světla na kvalitu a konzistenci finančních rozhodnutí.
Množství světla, které dopadá na zemský povrch (luminance), není pochopitelně konstantní, závisí na roční době i okamžitém počasí. Informace o hladinách světla se neustále ze sítnice předávají do hypotalamu a podle předešlých studií ovlivňují člověka co se týče potřeby spánku (tam je to nejméně překvapivé), pocitu hladu i sexuálního chování. Agnieszka Tymula z University of Sydney a její kolegové nyní v PloS ONE publikovali studii dokládají vliv intenzity světla rovněž na ekonomické chování.
Luminance ovlivnila postoje k riziku, ale kromě tohoto posunu s sebou přinesla i jednoznačně negativní dopad na kvalitu rozhodování. Lidé se rozhodovali hůře a méně konzistentně. Za většího světla se lidé více vyhýbali známým rizikům; při nabídce 5 dolarů vs. 50 % šanci na výplatu 20 dolarů sázeli spíše na jistotu. Naopak v jasnějších dnech byli spíše ochotni jít do neznámého rizika, tj. hrát výše uvedenou hru bez toho, aby znali pravděpodobnost výhry větší částky.
Rozdíly sice nejsou příliš velké, ale pokud se příslušná závislost projevuje systematicky, může mít dopad i na fungování globálních finančních trhů a jistě by na tom mohl založit svou strategii i některý obchodník.
Zdroj: Phys.org
Poznámky:
Nezáleží v realitě ale víc na tom, v jakém umělém osvětlení se nachází člověk při rozhodování? Nakonec když sedíme u počítačů, nemusí zrovna záležet na tom, jaké počasí je venku…
Překvapivé už je pak vůbec i vyhýbání se rizikům „za světla“ (ve dne apod.). Naopak by se zdálo, že to budou lidé chovat sebevědoměji (za silného světla více adrenalinu?), tj. mít větší toleranci k riziku obecně.
Experiment se uskutečnil na jednom místě a data se korelovala proti údajům z místní meteorologické stanice. Jinde by závislost mohla být ale i opačná (tropy vs. chladné klima, léto vs. zima…)?
Stálo by za to udělat příslušný experiment i speciálně s lidmi, kteří na finančních trzích pravidelně obchodují.