Archiv článků: 2D

Feromagnetický polovodič z vanadu

Polovodičů, které jsou současně feromagnetické, známe dosud velmi málo. Na Brookhaven National Laboratory, Princeton University a Ames Laboratory, která spadá pod Ministerstvo energetiky USA, připravili materiál s unikátní kombinací elektromagnetických vlastností. Polovodičů, které jsou současně feromagnetické, známe dosud velmi málo, víceméně jde o pouze o sloučeniny chrómu. Nyní se ukázalo, …

více »

Kagome, kvantové magnety a topologické materiály

Pojem kagome v tomto případě znamená vzor na japonských tkaninách, kombinující trojúhelníky a šestiúhelníky. Výzkum na Princeton University nyní vede k závěru, že takové 2D materiály by mohly mít velmi unikátní vlastnosti: být topologické, v jiných ohledech připomínat grafen nebo dokonce podivné magnety. Podle článku v Nature Physics vykazují některé …

více »

Vodivost magnetického grafenu lze přepínat tlakem

Magnetický grafen nemá s grafenem po chemické stránce nic společného, jde o 2D formu sloučeniny FePS3. Ovšem když dvojdimenzionální nitrid boru označujeme jako bílý grafen, můžeme snad jako název vzít na milost i grafen magnetický. Výzkumníci z Cambridge University a dalších institucí nyní ve Physical Review Letters popsali, jak u …

více »

Feroelektrický bismut k ukládání dat

Feroelektrické látky jsou takové, které ve svém okolí udržují elektrické pole i bez přispění okolí. Tento jev, nově objevený na povrchu bismutu, by mohl najít uplatnění i v elektronice. Studie provedená především na Princetonu ukazuje, že na povrchu bismutu se nacházejí energetická údolí, v nichž se zachycují elektrony. Tyto oblasti …

více »

Skládání borofenu: triky, které předčí i grafen

Borofen, tedy 2D varianta bóru, má obvykle mřížku složenou z trojúhelníků; respektive jde o šestiúuhelník s jedním atomem uprostřed. Oproti grafenu je borofen ale mnohem flexibilnější a liší se i v řadě dalších ohledů – tak například bór není normálně složen z vrstev, takže borofen nelze připravit odlupováním (izolepou apod.); …

více »

2D je moc, známe už i 1D materiály

nanotechnologie - atomová struktura, autor: Erwinrossen, licence obrázku public domain

Technologové z University of California v Riverside připravili drátek, v němž lze dosáhnout 50krát vyšší proudové hustoty než v mědi (obecně zde limit představuje hlavně to, že při zvyšování proudové hustoty se materiál začne přehřívat a vodivost klesá). Práce publikovaná v IEEE Electron Device Letters (hlavní autoři A. Balandin a …

více »

Jemnější ladění 2D materiálů

Na Pennsylvania State University se soustředili na problém, že připravené 2D materiály často nemají očekávané vlastnosti. Týká se to nejčastější průmyslově používané metody, tedy desublimace z plynu na podkladový substrát (chemical vapor deposition, CVD). Naproti tomu postupné odlupování vrstviček sice vede ke vzniku vysoce kvalitních materiálů, ostatně právě tak byl …

více »

Ukládání informace do směru rotace atomů v molekule

Fonon je kvazičástice, pomocí které se popisuje šíření zvuku. Výzkumníci nyní přišli s tím, že související principy by bylo možné využít i zápisu informace. V tomto případě nemá jít o zvuk jako takový, ale o směr vibrace šířící se v krystalu. Směr vibrace (respektive jde nakonec o rotaci, viz dále) …

více »

Magnetický povrch platiny

V paramagnetické iontové kapalině vědci zapnuli elektrické pole, které vytvoří z platiny magnet. Feromagnetické vlastnosti ovšem získá pouze povrch materiálu, takže můžeme hovořit o 2D magnetu (topologickém magnetu?). Po vypnutí vnějšího pole povrch platiny feromagnetické vlastnosti zase ztratí. Klíčovou novinkou má být právě ona iontová kapalina. 2D magnetů se sice …

více »

Tellur místo černého fosforu

2D forma černého fosforu, tzv. fosforen, mnohými svými vlastnostmi předčí populární grafen. Jeho základní šestiúhelníková struktura je v prostoru zvlněná, proto by mohla být vhodná v aplikacích ohebné elektroniky. Fosofren má také větší zakázaný pás, lze tedy lépe řídit jeho vodivost. Zájímavý je rovněž svými optickými vlastnostmi (silná absorpce světla). …

více »