Podle nové analýzy by bez vlivu jediného genu (APOE) nemohlo dojít k více než 90 % případů Alzheimerovy choroby. Bez tohoto genu by podle stejné studie pravděpodobně nevznikla téměř polovina všech případů demence (poznámka: Alzheimerova choroba se zde bere jako podmnožina „demence“). Vědci pokládají tento gen (respektive protein, který produkuje) …
více »Alzheimerova choroba může souviset s metabolismem cholesterolu
Alzheimerova choroba se vyznačuje řadou dobře rozpoznatelných kognitivních příznaků. Ještě léta nebo i desítky let před těmito příznaky („demencí/degenerací“) se ale mohou objevovat příznaky jiné, nepříliš specifické: například změny spánkového režimu, úzkost a deprese. Z biologického hlediska je Alzheimerova choroba (AD) charakterizována postupem amyloidních plaků beta a tau-pozitivních neurofibrilárních spletí, …
více »Nanočástice potlačily Alzheimerovu chorobu – zatím u myší
Může za Alzheimerovu chorobu hematoencefalická bariéra? Na rozdíl od tradiční nanomedicíny, která využívá nanočástice jako nosiče terapeutických molekul, nový přístup zahrnuje nanočástice samy o sobě bioaktivní: „supramolekulární léky“. Místo přímého zacílení na neurony nově zkoumaná terapie obnovuje správnou funkci hematoencefalické bariéry – rozhraní, které reguluje prostředí mozku a chrání ho …
více »Mitochondriální dysfunkce souvisejí s nástupem Alzheimerovy choroby i reakcí na léčbu
V neuronech, které mají speciálně vysoké energetické nároky, může mít dysfunkce mitochondrií zvlášť devastující následky. Podle nové studie výzkumníků Mayo Clinic mohou změny ve způsobu, jakým mozkové buňky produkují energii, podporovat rozvoj Alzheimerovy choroby a ovlivňovat reakci pacientů na léčbu. Výsledky studie poukazují na mitochondriální komplex I – klíčovou složku …
více »Alzheimer a oprava mozku: co se stane, když chybí klíčový protein?
10 týdnů po úrazu se u běžných myší aktivovaly genové a proteinové opravné procesy, zatímco u myší bez APP se neobjevila žádná reakce. Nová studie, kterou vědkyně Valentina Lacovich Strašil z CEITEC Masarykovy univerzity (MUNI) zahájila během svého předchozího postdoktorandského působení v Mezinárodním centru klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. …
více »Narušení chování může předcházet poruchám paměti u Alzheimerovy nemoci
Alzheimerova choroba je nejčastější příčinou demence a postupně připravuje člověka o paměť, úsudek i soběstačnost. Jednou z klíčových oblastí mozku, která je nemocí zasažena, je hipokampus – mozková struktura důležitá pro různé formy paměti a učení, včetně sociální paměti. Nový výzkum vědců z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR ale ukazuje, …
více »Peptidy regulující příjem potravy jsou nadějí pro léčbu Alzheimerovy choroby
Alzheimerova choroba je nejčastější formou demence, která postihuje miliony lidí po celém světě. Ve spolupráci se skupinou Lenky Maletínské z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR vědci z Fyziologického ústavu AV ČR z Oddělení experimentální hypertenze zkoumali nové možnosti léčby této nemoci pomocí speciálních peptidů, které regulují příjem potravy. …
více »Účinnější léčbu Alzheimerovy choroby by mohl slibovat xenon
Většina léčebných postupů, které se dnes používají na ochranu před Alzheimerovou chorobou, se zaměřuje na amyloidní plaky a sešmodrchané proteiny tau, které se hromadí v mozku – ať už jako samotná příčina nemoci, nebo jako její průvodní jev. Nová studie navrhuje naprosto odlišný přístup: její autoři tvrdí, že inhalace xenonu …
více »Úbytek mozku při Alzheimerově poruše nemá jednotný vzorec
Způsob, jakým se zmenšuje mozek u osob, u nichž se rozvine Alzheimerova choroba, nemá žádný specifický nebo jednotný vzorec, zjistila nová studie vědců z University College London a nizozemské Radboud University. Výzkum srovnával individuální vzorce zmenšování mozku v průběhu času u lidí s mírnými poruchami paměti nebo Alzheimerovou chorobou se …
více »Krátké toxické RNA zabíjejí mozkové buňky a mohou umožnit vznik Alzheimerovy choroby
Nová studie Northwestern University ukazuje, že klíčovou roli u Alzheimerovy choroby může hrát dosud neuvažovaný mechanismus, interference RNA. Výzkumníci poprvé identifikovali krátké řetězce toxických RNA (sRNA), které přispívají k odumírání mozkových buněk a poškození DNA v mozku postiženém Alzheimerovou chorobou a/nebo ve stáří. Autoři studie uvádějí, že během stárnutí dochází …
více »
Sciencemag.cz
