Tag Archives: antihmota

Nové zpřesněná měření porovnávala spektrum vodíku s jeho protějškem z antihmoty – antivodíkem. Měření provedla mezinárodní spolupráce ALPHA, sdružující přibližně 60 vědců působících v CERNu. Při tomto měření se vědci zaměřili na vlastnost zvanou hyperjemné rozštěpení (hyperfine splitting), což je malý energetický rozdíl, který vzniká tím, že se antiproton a …

Iont vodíku H₂⁺ je tou nejjednodušší molekulou. Jeho vlastnosti – například energetické hladiny – lze tudíž přesně vypočítat. To zase umožňuje porovnat teoretické předpovědi s experimentálními měřeními a určit, nakolik přesně teorie odrážejí realitu. Na Heinrich-Heine University Duesseldorf se pokusili najít eventuální nesrovnalosti, které by naznačovaly existenci nové fyziky za …

Vysoce přesná měření atomových hmotností na urychlovačích ve finské University of Jyväskylä odhalila, že beta rozpad izotopu stříbra-110 má velký potenciál pro využití při určení hmotnosti elektronového antineutrina. Přesněji řečeno, vědci studovali nikoliv základní stav, ale excitovanou metastabilní formu stříbra-110 (PH: v původní tiskové zprávě označovaná jako izomer, ale to …

Jedna z odpovědí na otázku, proč ve vesmíru (alespoň ve známém vesmíru) převládá hmota nad antihmotou, zní, že vlastnosti částic a antičástic nejsou úplně symetrické. Jinak řečeno, dochází u nich k „narušení symetrie“. Nový výzkum nyní detekoval narušení symetrie CP, a to poprvé v případě složených částic – baryonů. Výsledků …

První pozorování rozdílného chování baryonové hmoty a antihmoty prezentoval v pondělí mezinárodní tým fyziků z CERN. Výsledek, oznámený na konferenci Rencontres de Moriond, představuje milník v historii částicové fyziky. Tento zásadní objev rozšiřuje naše chápání rozdílů mezi hmotou a antihmotou a otevírá vědcům nové cesty k pochopení, proč při vzniku …

Projekt ALICE zachytil hned dvojnásobně exotickou formu hmoty. Srážky těžkých iontů ve Velkém hadronovém urychlovači (LHC) vytvářejí kvark-gluonové plazma, horké a husté skupenství hmoty, o němž se předpokládá, že vyplňovalo vesmír přibližně jednu miliontinu sekundy po velkém třesku. Srážky těžkých iontů také vytvářejí vhodné podmínky pro produkci atomových jader a …

Částice WIMP (Weakly Interacting Massive Particles) představují jednoho z kandidátů na temnou hmotu. Podle nové studie některá nedávná pozorování antihmoty (antihmotových atomových jader) v kosmickém záření jsou v souladu s existencí WIMPů. Navíc by tyto částice mohly být ještě podivnější, než se dosud předpokládalo. (PH: Stále ovšem platí, že rozhodně …

Pozitronium je exotický „atom“ složený z jednoho záporného elektronu a kladně nabitého pozitronu antihmoty. Jeho životnost je přirozeně velmi krátká, ale vědci v rámci studia antihmoty nyní úspěšně ochladili a zpomalili vzorky pozitronia pomocí pečlivě vyladěných laserů. Protože pozitron a elektron mají stejnou hmotnost, systém nemá podobu jádra, kolem něhož …

Entanglement (provázanost) mezi částicemi, které spolu interagovaly a pak se od sebe vzdálily, byl dosud pozorován pouze mezi částicemi stabilními, jako jsou fotony nebo elektrony. Vědci zjistili, že entanglement lze realizovat a může přetrvávat i mezi nestabilními kvarky top a jejich partnery z antihmoty. Kvark top (t, svrchní) je nejtěžším …

Vědci se pokusili najít případnou asymetrii v tzv. elektrickém dipólovém momentu elektronu. Výzkum byl původně inspirován hledáním možné asymetrie mezi hmotou a antihmotou, tj. otázkou, zda jsou elektron a pozitron nutně „dokonalými“ antičásticemi. Elektrický dipólový moment elektronu (eEDM) udává, jak rovnoměrně je tento náboj rozložen mezi severním a jižním pólem …