Archiv článků: archeologie

Nejstarší egyptský papyrový svitek pochází z 30. stol. př. n. l. Objeven byl v hrobce, nikoliv královské, ale náležející vysokému hodnostáři. Co je opravdu zajímavé, tento svitek je nepopsaný. Viz také: Počátky egyptských hieroglyfů Možná nám zde něco uniká. Dejme tomu, že v té době se psalo (vedle monumentálních nápisů, …

Co Keltové poztráceli. Stovky zlatých a stříbrných mincí, ale i bronzové spony nebo figurku koníka našli archeologové v utajované keltské lokalitě na severním Plzeňsku. Unikátní předměty roztroušené v oblasti, kde se žádné keltské centrum nepředpokládalo, teď veřejnosti zpřístupní Muzeum a galerie severního Plzeňska v Mariánské Týnici na výstavě Nejasná zpráva …

Dnes zveřejněné vědecké studie v časopisech Nature a Genome Biology spojují na základě genetiky staré Slovany s migrační vlnou, která zásadním způsobem změnila Evropu. K tomuto procesu docházelo v jednotlivých evropských regionech různými cestami. Detailní pohled na dosud málo zmapovanou dobu tzv. stěhování národů nabízí výzkumy mezinárodního týmu badatelů, který …

Žena s metabolickým onemocněním, keramická nádoba s trny a zvířecí amulety. Celkem 467 objektů odhalili archeologové při záchranném výzkumu na trase budoucí dálnice D7 mezi Knovízem a Slaným. Archeologové momentálně dokončují práce v terénu, nálezy budou zpracovány v laboratořích v Olomouci. Naleziště dokazuje bohatou historii a vývoj krajiny, kterou osídlovaly různé …

Na výjimečné společenské postavení pravěké ženy ukazují artefakty, které pod horou Říp našli archeologové ze Západočeské univerzity v Plzni (ZČU). Bohatý pohřeb z doby kamenné čítal měděné artefakty či náhrdelník ze psích zubů. Jde o další významný objev plzeňských archeologů z dlouhodobého výzkumu rituální krajiny Podřipska. V těchto dnech zkoumají archeologové z Fakulty …

Při stavbě svého depozitáře v Těšeticích na Znojemsku museli archeologové z Masarykovy univerzity nečekaně provést záchranný výzkum dvou hrobů a těžební jámy. V jednom z hrobů, který patřil starší ženě, nalezli odborníci dvě bronzové spirály. Překvapení v podobě nálezu artefaktů z mladší doby bronzové čekalo archeology z filozofické fakulty při …

Počátky sídelní aktivity na území dnešního Uherského Hradiště spadají už do přelomu 7. a 8. století našeho letopočtu. Vyplývá to z analýzy sedimentů a pohřbených půd odkrytých v městské zástavbě nedaleko původních břehů řeky Moravy. Četné artefakty, z nichž některé dokládají dálkový obchod, dokazují význam místa ležícího na obchodní cestě. …

Na přelomu 4. a 5. století už byla většina germánských sídel opuštěná a celé oblasti středního Podunají se vylidnily. Společný výzkum vědců z Archeologického ústavu AV ČR, Brno, a CzechGlobe – Ústavu výzkumu globální změny AV ČR ukazuje, jak klimatické podmínky a také vztahy s Římskou říší formovaly v prvních …

Sídliště bylo nadregionálním obchodním a výrobním centrem. Archeologové z Muzea východních Čech v Hradci Králové, Univerzity Hradec Králové spolu s kolegy z Archaia Praha, z.ú. objevili v trase budoucí dálnice D35 zcela výjimečné sídliště z doby laténské, která bývá tradičně spojována s Kelty. Celá lokalita nemá svým rozsahem a charakterem …

Na keramice ze starověkého Egypta zdobené motivy boha Bese se podařilo prokázat stopy halucinogenů. Písemné záznamy sice uváděly, že podobné prostředky se při některých staroegyptských rituálech používaly, přímý důkaz dosud ovšem chyběl. „Poprvé se nám podařilo identifikovat všechny chemické složky tekutého odvaru obsaženého v nádobě z Muzea umění v Tampě,“ …