Archiv článků: archeologie

Tým z pražského Archeologického ústavu Akademie věd ČR objevil v Ománu nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii. Mimořádně rozsáhlé rituální místo přináší dosud nejpodrobnější důkazy o stravě a mobilitě neolitických komunit v regionu, včetně faktu, že lidé se tehdy specializovali na lov mořských predátorů. Nově analyzované lidské pozůstatky z …

Pravěká vodohospodářská zařízení odkryli odborníci z Archeologického centra Olomouc na závěr záchranného výzkumu u Kojetína. Nálezy dokládají dlouhodobé osídlení této oblasti od pravěku po raný středověk. Odborníci z Archeologického centra Olomouc ukončili záchranný archeologický výzkum na jižním obchvatu Kojetína, který probíhal od září loňského roku na ploše dlouhé přibližně 200 …

Výsledky nejnovějších archeologických výzkumů jednoho, v krajině pod Řípem donedávna neznámého druhu pohřební památky ukazují na velmi pravděpodobné spojení pohřebních míst se svatyněmi sloužícími k uctívání předků a zároveň pohanských božstev. Touto pohřební památkou je takzvaná dlouhá mohyla, funerální objekt, který je poměrně rozšířený v několika oblastech severozápadní Evropy, od …

Je paradoxní, že magdalénien jako integrovaný ekonomický, sídelní a symbolický systém se nakonec rozložil pod vlivem oteplení, zvlhčení klimatu a šíření lesních porostů během pozdního glaciálu. Srovnáme-li tento proces se zánikem gravettienu, k němuž došlo naopak pod tlakem extrémního ochlazení a vysychání, neubráníme se úvahám o relativitě pojmů příznivý a …

Dobu zničení požárem předpokládáme v turbulentním období počátku 10. století. Archeologové postupně odkrývají rozsah pevnostní linie jednoho z nejznámějších sídel velké Moravy – Pohanska na dnešním Břeclavsku. Hradba byla široká úctyhodných 6 až 6,5 metrů a část z ní se dochovala. Nyní archeologové patrně identifikovali polohu jedné z bran, která stála hned vedle …

Archeologové objevili na trase budoucí dálnice D11 unikátní hromadný vojenský hrob z roku 1745, který souvisí s bitvou u Žďáru během druhé slezské války. Na úseku odborníci odkryli také tři hromadné vojenské hroby z 19. století, náležející pruským a rakouským vojákům padlým v bitvě u Nového Rokytníku roku 1866. Nálezy …

Kultura zvoncových pohárů v západní Evropě je zde chápána tak, že vznikla smíšením nově příchozích ze stepi s místními zemědělci. Mezinárodní tým 91 vědců analyzoval genomy z doby bronzové, kdy se do Středomoří (jižní a jihozápadní Evropy) rozšířili lidé mluvící indoevropskými jazyky. Tento proces odpovídal migraci lidí z východoevropských stepí. …

Koncem doby bronzové u nás fungovalo víc vesnic a žilo víc lidí než v raném středověku. Doba bronzová již přináší závan moderního věku. Zachází s kovy, je globalizovaná, propojená se středomořskou oblastí, potrpí si na účelné a honosné zbraně a také v kulturách mohylových a popelnicových polí její mladší poloviny …

První Slované na našem území konzumovali nejčastěji mléko, proso a med. Tím se odlišovali od Germánů, kteří měli naopak v oblibě vepřové maso. Vyplývá to z rozsáhlých analýz molekul potravin zachovaných ve střepech z hrnců a z kostí zkonzumovaných zvířat. Obě populace se tak podle aktuálních výzkumů nelišily pouze geneticky, …

Nejstarší egyptský papyrový svitek pochází z 30. stol. př. n. l. Objeven byl v hrobce, nikoliv královské, ale náležející vysokému hodnostáři. Co je opravdu zajímavé, tento svitek je nepopsaný. Viz také: Počátky egyptských hieroglyfů Možná nám zde něco uniká. Dejme tomu, že v té době se psalo (vedle monumentálních nápisů, …