A co by z toho mohlo vyplývat pro eventuální místní život? Snad větší šance, protože podpovrchový oceán bude teplejší… Nová studie, kterou vedli vědci z University of Hawai’i (Mānoa), odhalila, že metan po povrchu Titanu nejen teče a prší. Může být zachycen i uvnitř vodního ledu a vytváří vrstvu (kůru) …
více »Má smysl namísto života hledat ve vesmíru složitou chemii?
Místo otázky, zda na Enceladu (nebo obdobném místě), existuje život, má možná smysl se ptát jinak: „Jaký je rozsah organické chemické evoluce v oceánu Enceladu?“ Tento posun by mohl umožnit nasadit techniky hlubokého učení bez ohledu na to, zda je Enceladus v současnosti živý, zda se nachází na cestě k …
více »Vodu v hlubinách Marsu nepřeceňovat
V minulém týdnu prošla napříč českými médii informace o tom, že hlubiny Marsu jsou (mají být) plné vody. Pomocí měření seismické aktivity našli geofyzici důkazy o existenci velkého podzemního rezervoáru kapalné vody – takového množství, které by mohlo naplnit oceány na povrchu planety a pokrýt celý její povrch do průměrné …
více »Vozítko Perseverance objevilo na Marsu skálu s potenciálními známkami dávného života
Skála Cheyava Falls (Cheyavské vodopády) plná žilek přitahuje pozornost vědeckého týmu roveru NASA Perseverance. Analýza provedená přístroji na palubě roveru ukazuje, že skála ve tvaru šipky má vlastnosti, které odpovídají definici možného indikátoru mikrobiálního života. Vykazuje chemické znaky a struktury, které mohly být vytvořeny životem před miliardami let, kdy v …
více »Stopy života by se mohly dát najít i u povrchu Europy a Enceladu
Nové experimenty NASA vedou k závěru, že pro důkaz života na Europě nebo Enceladu (a snad i na dalších podobných světech s podpovrchovými oceány) nemusí být nutné se prokopávat kilometry ledové krusty. V případě existence života by jeho stopy v podobě organických molekul (např. aminokyselin, nukleových kyselin atd.) mohly přežívat …
více »LUCA měla žít už před 4,2 miliardami let a bojovala s viry
LUCA je hypotetický poslední společný předek všech dnes žijících (buněčných) organismů. LUCA (last universal common ancestor) používala ve srovnání s dnešními organismy cca stejnou sadu aminokyselin, stejný genetický kód, tvorbu bílkovin na ribozomech, ukládání informací v DNA (i když LUCA nemusela být vzdálená v čase od – hypotetického – světa …
více »Astronomové objevili zajímavý, pravděpodobný ledový svět v obyvatelné zóně
Data z Vesmírného dalekohledu Jamese Webba ukazují, že exoplaneta LHS 1140 b ležící v obyvatelné zóně pravděpodobně není minineptun, tedy planeta složená převážně z plynu a s hustou atmosférou bohatou na vodík. Planeta, která se nachází ve vzdálenosti asi 48 světelných let v souhvězdí Ceta, se proto ukazuje jako jeden …
více »Obyvatelnost oceánů na měsících velkých planet se dá možná zjistit už z ledu
Astrobiologové přišli na nový způsob, jak určit teplotu oceánů na základě tloušťky jejich ledových skořápek. Metoda by měla být využitelná pro řadu ledových světů bez toho, abychom se k oceánu museli přímo fyzicky provrtat. Dostupná data ukazující změny tloušťky ledu již umožňují předpověď pro horní oceán Enceladu a plánovaný orbitální …
více »Čím lze na exoplanetách nahradit vodu?
Život na Zemi používá jako rozpouštědlo vodu. Lze předpokládat, že kapalinu bude vyžadovat i život jiného typu, například křemíkový. Proč? Kapalina rozpouští různé molekuly, což organismům umožňuje přístup k celé řadě sloučenin. Kapalina usnadňuje také míchání a vzájemné působení složitých molekul. Pozemský život není možný bez vody, a protože voda …
více »Je vesmír Temným lesem?
Vzhledem k tomu, že aktuálně běží seriál podle knižní trilogie Problém tří těles, k myšlenkovému pozadí tohoto díla se vracejí i komentátoři. Třeba Tony Milligan na The Conversation. Viz také: Kde tedy všichni jsou? Čínská odpověď na Fermiho paradox „Temný les“, kde se všichni skrývají, protože kdo se neskrývá, je …
více »