Archiv článků: astrobiologie

Jupiterův měsíc Europa obsahuje pod ledovou krustou téměř jistě oceán kapané vody. Europu pokládáme ve Sluneční soustavě za jedno z nejnadějnějších míst pro hledání života (mimozemského, ale přitom cca pozemského typu). Nová studie ale pravděpodobnost/možnost života na Europě zpochybňuje. Paul Byrne (Washington University, St. Louis) a jeho kolegové došli k …

Oceány pod ledem dnes předpokládáme málem na každém druhém měsíci velkých planet. Titan se podobá Zemi v řadě věcí (déšť, kapalina na povrchu, analogie v geologii…), ale vodní oceán podle nové studie ve svém nitru nemá. Alespoň ne přímo to, co si pod pojmem oceán obvykle představujeme. Pečlivá reanalýza dat …

Nová analýza dat z americké sondy Cassini objevila důkazy dříve nedetekovaných organických sloučenin ve výtrysku ledových částic vyvržených z oceánu, který lež pod zmrzlou skořápkou Saturnova měsíce Enceladu. Výzkumníci nejenže detekovali molekuly, které našli už dříve, ale také nové, které naznačují potenciální cestu k chemické, či biochemické aktivitě. Ledová zrnka …

Organický materiál nalezený v několika oblastech na povrchu trpasličí planety Ceres je pravděpodobně exogenního původu. Mohly jej s sebou přinést dopadající asteroidy z vnějšího pásu planetek. Vědci z Max Planck Institute for Solar System Research (MPS) a dalších institucí provedli dosud nejkomplexnější analýzu příslušného materiálu a jeho geologických souvislostí. Za …

Pátrání po životě v oceánech cizích světů může být obtížnější, než se astrobiologové dosud domnívali, a to i v případě, že dokážeme přímo odebírat vzorky mimozemských vod. Nová studie se zaměřuje na Saturnův měsíc Enceladus, kde voda z podzemního oceánu vyvěrá trhlinami na povrch. Jenže to nemusí tolik znamenat: je-li …

A navíc různé aminokyseliny mají při přenosu různé vlastnosti, což mohlo ovlivnit i podobu pozemského života. Tvrdí to alespoň vědci kolem britského urychlovače Diamond Light Source. Stephen Thompson a Sarah Day zkoumali, jak molekuly aminokyselin dokážou přežít drsné podmínky vesmíru. Závěr zní, že kosmický prach mohl hrát klíčovou roli v …

Objev (možné) superzemě vzdálené méně než 20 světelných let dává vědcům novou naději v pátrání po světech, které by mohly být domovem života cca pozemského typu. Exoplaneta GJ 251 c je podle stávajících dat téměř čtyřikrát hmotnější než Země a pravděpodobně se jedná o kamenný objekt. A navíc se nachází …

V rané fázi svého vzniku prošly subneptunové planety fází, kdy byly pokryty hlubokým, horkým magmatickým oceánem… Exoplaneta obíhající kolem trpasličí hvězdy ve vzdálenosti 124 světelných let od Země se v dubnu letošního dostala na titulní stránky médií. Vědci z Univerzity v Cambridge totiž oznámili, že planeta K2-18b by mohla být …

V protobuňkách se z RNA a peptidů skládá protoribosom. Je život ve vesmíru vzácný, nebo se naopak může vyskytovat skoro všude? Odpověď na tuto otázku hledá projekt PROTOCELL Dr. Kláry Hlouchové, který vzniká v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. PROTOCELL patří mezi 13 českých vědeckých a technologických experimentů podpořených Evropskou …

Před miliardami let tekly na rudé planetě téměř jistě řeky. Ale vlévaly se do oceánu(ů), končily v menších jezerech nebo vysychaly v poušti? Nový výzkum vědců z University of Arkansas našel v geologii Marsu silné důkazy o existenci oceánu na severní polokouli planety. Je to celkem podstatný závěr: V zásadě …