A navíc různé aminokyseliny mají při přenosu různé vlastnosti, což mohlo ovlivnit i podobu pozemského života. Tvrdí to alespoň vědci kolem britského urychlovače Diamond Light Source. Stephen Thompson a Sarah Day zkoumali, jak molekuly aminokyselin dokážou přežít drsné podmínky vesmíru. Závěr zní, že kosmický prach mohl hrát klíčovou roli v …
více »
Objev (možné) superzemě vzdálené méně než 20 světelných let dává vědcům novou naději v pátrání po světech, které by mohly být domovem života cca pozemského typu. Exoplaneta GJ 251 c je podle stávajících dat téměř čtyřikrát hmotnější než Země a pravděpodobně se jedná o kamenný objekt. A navíc se nachází …
více »
V rané fázi svého vzniku prošly subneptunové planety fází, kdy byly pokryty hlubokým, horkým magmatickým oceánem… Exoplaneta obíhající kolem trpasličí hvězdy ve vzdálenosti 124 světelných let od Země se v dubnu letošního dostala na titulní stránky médií. Vědci z Univerzity v Cambridge totiž oznámili, že planeta K2-18b by mohla být …
více »
V protobuňkách se z RNA a peptidů skládá protoribosom. Je život ve vesmíru vzácný, nebo se naopak může vyskytovat skoro všude? Odpověď na tuto otázku hledá projekt PROTOCELL Dr. Kláry Hlouchové, který vzniká v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. PROTOCELL patří mezi 13 českých vědeckých a technologických experimentů podpořených Evropskou …
více »
Před miliardami let tekly na rudé planetě téměř jistě řeky. Ale vlévaly se do oceánu(ů), končily v menších jezerech nebo vysychaly v poušti? Nový výzkum vědců z University of Arkansas našel v geologii Marsu silné důkazy o existenci oceánu na severní polokouli planety. Je to celkem podstatný závěr: V zásadě …
více »
Mise Cassini, která více než deset let zkoumala Saturn a jeho měsíce, přinesla zásadní poznatky o oceánu skrývajícím se pod ledovou krustou Enceladu. Nová analýza dat ukazuje, že v gejzírech tryskajících z povrchových prasklin se nacházejí i poměrně komplexní organické molekuly – mnohem složitější sloučeniny, než jaké byly na Enceladu …
více »
Sopečné emise reaktivních sirných plynů mohly formovat rané klima Marsu a učinit jej příznivějším pro život. Nová studie naznačuje, že atmosféra raného Marsu mohla být příznivá pro život pozemského typu díky sopečné činnosti, která emitovala plynné sloučeniny síry přispívající ke skleníkovému efektu. Obyvatelnost atmosféry přitom není plně závislá na otázce, …
více »
Na Marsu objevili něco, co má být dosud nejblíže „důkazu života“. V dávném marsovském jezeře se nacházejí „potenciální biosignatury“ a podle nové studie zde „docházelo k mikrobiálním procesům“. K takovému závěru došla studie NASA, v jejímž vědci z Imperial College London analyzovali v marťanských horninách řadu minerálů a organických látek. …
více »
Pozemský život mohl nějakým způsobem vznikat „na pyritu“. Řada enzymů má aktivní místa tvořená sírou a železem, která hrají klíčovou roli při přenosu elektronů. Mezinárodní tým vědců nyní zveřejnil studii upozorňující na možnou roli sulfidů železa při vzniku života v pozemských horkých pramenech. Podle výzkumníků mohly sulfidy katalyzovat redukci plynného …
více »
Mrak plynu a prachu, z něhož se vytvořily planety Sluneční soustavy, byl bohatý na těkavé sloučeniny prvků nezbytných pro život, jako je vodík, uhlík a síra. Ve vnitřní části sluneční soustavy – nejblíže Slunci, kde se dnes nacházejí čtyři kamenné planety a pás asteroidů – však tyto těkavé prvky mohly …
více »
Sciencemag.cz
