Archiv článků: astrobiologie

Za obyvatelnou zónu dnes označujeme tu část exoplanetárních soustav, kde na povrchu těles může existovat voda v kapalném stadiu. Takové vymezení hodí se samozřejmě hodí jen pro pátrání po životě pozemského typu. Nedávná studie navrhuje rozšířit tento koncept tak, aby zahrnoval i jiné oblasti, také ovšem umožňující vznik složitých, živých …

ALFA Mars (Agnostic Life Finding Association – Mars; alfamars.org) je skupina vědců, inženýrů, popularizátorů vědy a dobrovolníků, jejichž společným cílem je zjistit, jestli na povrchu Marsu v současné době existuje původní život, a to ještě předtím, než tam přistane první mise s lidskou posádkou. Nejnovější poznatky o minulosti Marsu i extremofilních formách pozemského …

Ve Sluneční soustavě „celkově nejobyvatelnější“ prostředí pro život pozemského typu zřejmě představují podzemní oceány na měsících velkých planet (vypadá to, že takto je obyvatelných mnohem více světů ve srovná s povrchem kamenných planet, a to i když sem vedle Země zařadíme i Mars). Exoměsíce by ale mohly mít podmínky vhodné …

Po obrovských srážkách, jako jsou například dopady asteroidů, může být určité množství materiálu ze zasaženého světa vyvrženo do vesmíru. Takový materiál může cestovat na obrovské vzdálenosti a po extrémně dlouhou dobu. Teoreticky by mohl obsahovat přímé či nepřímé známky života z hostitelského světa, například fosilie mikroorganismů. Nová studie navrhuje, že …

Voda na exoplanetách může být nejen v podobě oceánu na povrchu nebo pod ledovou krustou. Většina vody může být navázána v horninách různě hluboko v nitru planety. Vědci z univerzity v Cambridge nyní vyvinuli model, který dokáže předpovědět podíl minerálů bohatých na vodu uvnitř planety. Tyto minerály fungují jako houba, …

Podle souboru chemických analýz vzorku z povrchu asteroidu Ryugu, který na Zemi dopravila japonská sonda Hayabusa2, obsahuje asteroid velké množství různých organických molekul, kvalitativně i kvantitativně. Výsledky podporují teorii, že organický materiál z vesmíru přinesený kometami přispěl k pozemské prebiotické chemii – řada sloučenin se na Zem dostala už předsyntetizovaných …

Může-li mít podpovrchový oceán Pluto nebo některé asteroidy, pak je asi život pozemského typu možný skutečně leckde. Největší Neptunův měsíc Triton je ale v tomto ohledu snad přece jen nadějnější než jiné objekty Sluneční soustavy – a přitom se mu dosud věnovalo jen celkem málo pozornosti. K tělesu se prozatím …

Nově objevená planeta Wolf 1069 b obíhá kolem červeného trpaslíka (Wolf 1069). Mělo by jít o kamenný svět s atmosférou a navíc v obyvatelné zóně. Podle vědců (vedoucí týmu Diana Kossakowski z Astronomického ústavu Maxe Plancka v Heidelbergu) jde tak mezi známými exoplanetami o jeden z mála slibných cílů pro …

Hvězdy menší než Slunce, červení trpaslíci, jsou ve vesmíru velmi časté (asi 75 % hvězd hlavní posloupnosti vs. 8 % hvězd podobných Slunci). Červení trpaslíci mají delší životnost než Slunce, známe u nich exoplanety včetně těch v obyvatelné zóně. Většina potenciálně obyvatelných planet bude téměř jistě právě u těchto hvězd. …

Pokud víme, život se na Zemi objevil praktiky ihned poté, co to bylo fyzikálně možné, tedy když povrch planety dostatečně vychladl. To může být náhoda, může to znamenat, že samotný vznik života je snadný (úzké hrdlo je pak naopak třeba vznik složitějšího života nebo inteligence), ale také to lze vnímat …