Archiv článků: astrobiologie

Co se můžeme s pozemských biologických invazí naučit z hlediska možného kontaktu pozemského a biologického života? Jak takové události předejít a kdo by byl ohroženější? Je pravděpodobnější, že by nějaký importovaný vetřelec zlikvidoval život na Zemi, nebo naopak? Byť jde o zcela hypotetický scénář (i pokud by ve Sluneční soustavě …

Osamělé planety, tedy takové, které unikly z dosahu svých hvězd, by podle nové studie mohly i bez tohoto zdroje energie být vhodné pro život. Manasvi Lingam upozorňuje na to, že na každou objevenou planetární soustavu (v průměru s pár terestrickými planetami) připadá 30–40 planet potulujících se volně vesmírem. Lze si …

Po loňském oznámení objevu fosfanu, které se však nepodařilo potvrdit, přicházejí zastánci života v atmosféře Venuše s dalším modelem: místní mikroorganismy by mohly produkovat amoniak, který by je současně chránil před extrémně kyselým prostředím kyseliny sírové. Autoři z MITu, Cardiff University a Cambridge University na podporu svého modelu argumentují tím, …

Při formování Země před cca 4,5 miliardami let se veškerý přítomný fosfor vzhledem ke svých fyzikálním a chemickým vlastnostem pravděpodobně potopil do roztaveného jádra. Odkud se pak ale vzal fosfor nezbytný pro biologickou evoluci (nejen RNA/DNA, ale i fosfolipidy, ATP…)? Předpokládáme, že vznikající život využil fosfor mimozemského původu; dřívější studie …

A další překvapení: led by se prý mohl vyskytovat spíše na rovníku než na pólech. Exoplanet známe čím dál víc, aktuálně kolem 4 000. Navíc se chystají nové mise a projekty, které nejen rozšíří toto číslo, ale také umožní o již známých exoplanetách získávat podrobnější údaje. Pokud se soustředíme na …

Nový výzkum tvrdí, že průzkumníci Marsu pátrající zde po stopách dávného života by mohli být oklamáni vzorky podobnými fosiliím, které ale vznikly vznikly nebiologickými chemickými procesy. Astrobiologové z univerzit v Edinburghu a Oxfordu se nyní pokusili o výčet takových reakcí, které mohly v horninách na Marsu vytvořit usazeniny podobné životu. …

NASA vytvořila novou metodiku („rámec“, framework), který by měl umožnit přesněji popsat, téměř kvantifikovat, jaká je pravděpodobnost, že určitý jev odpovídá mimozemskému životu; zhruba na škále od „zajímavé, ale nic nedokazující“ po „prakticky jistota biologických procesů“. Nově vytvořená stupnice „důvěryhodnosti detekce života“ (confidence of life detection, CoLD), může nabývat hodnot …

Pozemské fotosyntetizující organismy by měly v atmosféře Venuše dostatek světla, aby přežily. Dokonce by se jim zde mohlo paradoxně dařit ještě lépe než na Zemi, alespoň z hlediska přísunu energie. Studie publikovaná v časopisu Astrobiology, jejímž hlavním autorem je Rakesh Mogul, uvádí, že ve střední a spodní části mraků Venuše …

Horké subneptuny, exoplanety o hmotnosti 8-10 Zemí, jsou ve vesmíru poměrně časté. Některé z těchto těles se nacházejí v obyvatelné zóně, v tom smyslu, že ve vrstvách husté atmosféry mohou teploty umožňovat výskyt vody v kapaném skupenství (např. exoplaneta K2-18b obíhající těsně kolem červeného trpaslíka). Nová studie považuje tyto světy …

Hned tři studie publikované v posledním měsíci zpochybňují možnou existenci podpovrchových jezer pod jižním pólem Marsu. S touto možností přišel v roce 2018 tým, který vedl Roberto Orosei z italského Istituto Nazionale di Astrofisica. Na to, že ledovou čepičkou by mohla být kapalná voda, měla ukazovat data z radarů sondy …