Archiv článků: astrobiologie

Před miliardami let tekly na rudé planetě téměř jistě řeky. Ale vlévaly se do oceánu(ů), končily v menších jezerech nebo vysychaly v poušti? Nový výzkum vědců z University of Arkansas našel v geologii Marsu silné důkazy o existenci oceánu na severní polokouli planety. Je to celkem podstatný závěr: V zásadě …

Mise Cassini, která více než deset let zkoumala Saturn a jeho měsíce, přinesla zásadní poznatky o oceánu skrývajícím se pod ledovou krustou Enceladu. Nová analýza dat ukazuje, že v gejzírech tryskajících z povrchových prasklin se nacházejí i poměrně komplexní organické molekuly – mnohem složitější sloučeniny, než jaké byly na Enceladu …

Sopečné emise reaktivních sirných plynů mohly formovat rané klima Marsu a učinit jej příznivějším pro život. Nová studie naznačuje, že atmosféra raného Marsu mohla být příznivá pro život pozemského typu díky sopečné činnosti, která emitovala plynné sloučeniny síry přispívající ke skleníkovému efektu. Obyvatelnost atmosféry přitom není plně závislá na otázce, …

Na Marsu objevili něco, co má být dosud nejblíže „důkazu života“. V dávném marsovském jezeře se nacházejí „potenciální biosignatury“ a podle nové studie zde „docházelo k mikrobiálním procesům“. K takovému závěru došla studie NASA, v jejímž vědci z Imperial College London analyzovali v marťanských horninách řadu minerálů a organických látek. …

Pozemský život mohl nějakým způsobem vznikat „na pyritu“. Řada enzymů má aktivní místa tvořená sírou a železem, která hrají klíčovou roli při přenosu elektronů. Mezinárodní tým vědců nyní zveřejnil studii upozorňující na možnou roli sulfidů železa při vzniku života v pozemských horkých pramenech. Podle výzkumníků mohly sulfidy katalyzovat redukci plynného …

Mrak plynu a prachu, z něhož se vytvořily planety Sluneční soustavy, byl bohatý na těkavé sloučeniny prvků nezbytných pro život, jako je vodík, uhlík a síra. Ve vnitřní části sluneční soustavy – nejblíže Slunci, kde se dnes nacházejí čtyři kamenné planety a pás asteroidů – však tyto těkavé prvky mohly …

Nový výzkum NASA zjistil, že planetka Ceres mohla mít trvalý zdroj chemické energie k podpoře metabolizmu některých mikroorganismů pozemského typu. Neexistují žádné důkazy o tom, že by na Ceresu (nebo snad lépe „na Cereře“? název podle římské bohyně úrody, takže ženský rod?) někdy existovaly mikroorganismy, nicméně podle nového výzkumu by …

Exoplaneta TRAPPIST-1 d vzbuzovala zájem astronomů hledajících potenciálně obyvatelné světy mimo Sluneční soustavu. Je to kamenná planeta co do velikosti podobná Zemi a nachází se tak daleko od své hvězdy, že by teoreticky mohla mít na svém povrchu kapalnou vodu. Podle nové studie využívající data z Vesmírného dalekohledu Jamese Webba …

Metabolismus života cca pozemského typu vyžaduje nějakou kapalinu, nikoliv ovšem nutně vodu. Nemohly by její roli sehrát iontové kapaliny? Řada biogenních sloučenin se může rozpouštět i v nich… Viz také: Čím lze na exoplanetách nahradit vodu? Nejprve co je to iontová kapalina. Samozřejmě, když roztavíme kuchyňskou sůl, dostaneme kapalinu složenou …

Na Venuši existuje více důkazů o přítomnosti čpavku, který se může vyskytovat v obyvatelných částech mraků planety. Jane Greaves a její tým z Cardiffské univerzity navrhli na setkání britské Royal Astronomical Society novou koncepci mise, v jejímž rámci plánují hledat a mapovat v atmosféře Venuše fosfan a amoniak. Jejich případná …