Fermiho bubliny, které v roce 2010 objevil Vesmírný gama dalekohled Fermi, představovaly pro astronomy dosud záhadu. Jde o obrovské oblasti vyzařující gama záření, které se táhnou z obou stran středu Mléčné dráhy do vzdálenosti přibližně 50 000 světelných let a vyčnívají z roviny galaxie jako balóny (viz obrázek). Navzdory jejich …
více »Pátou základní sílu v datech ze Slunce nenašli
Vesmír se rozpíná stále rychleji, ale jaká síla to způsobuje? Jedná se o pátou základní sílu, kterou předpovídají některé alternativní teorie gravitace? Aby si vědci ověřili tuto teorii, zvolili si za svou laboratoř Slunce. Výsledky jejich výzkumu vybral časopis Nature jako Research Highlight 2022. Za objev zrychlujícího se rozpínání vesmíru …
více »Záhada roviny satelitních galaxií má být jen iluze
Satelitní galaxie obíhající Mléčnou dráhu jsou už asi půl století spojeny s jednou záhadou – všechno totiž nasvědčovalo tomu, že se pohybují v jedné rovině („plane of satellites“) protínající Mléčnou dráhu. Na rozdíl od podobného uspořádání v případě Sluneční soustavy k tomu ale v případě sousedních galaxií není žádný zřejmý …
více »Strojové učení popsalo růst galaktických černých děr
Podle umělé inteligence rostou obří černé díry ve středech galaxií způsobem, který celkem přesně kopíruje hostitelskou galaxii. Předpokládá se, že většina, ne-li všechny galaxie ukrývají ve svém středu supermasivní černou díru. Tyto černé díry mají hmotnost více než 100 000krát větší než Slunce, některé z nich miliony nebo miliardy Sluncí. …
více »Původ binárních černých děr se z dat určit nepodařilo
Alespoň o tvrdí vědci z MITu. Binární černé díry mohou, pokud víme, vznikat dvěma způsoby. První možností je vznik z dvojice hvězd, které jsou obě dostatečně hmotné na to, aby prošly celým procesem přes výbuch supernovy a gravitační zhroucení do černé díry (děr). V tomto případě by měly mít černé …
více »Paradigma výzkumu záblesků gama bylo zpochybněno, bude to s nimi složitější
Kdysi dávno byl svět gama záblesků (GRB) pěkně rozdělen pouze na dvě třídy: Dlouhé záblesky s dobou trvání v záření gama delší než 2 s a krátké záblesky, které trvají dobu kratší než 2 s. Dlouhé gama záblesky vznikají při konečné explozi velmi hmotné hvězdy a jsou doprovázeny také velmi …
více »Druhá nejbližší „galaktická“ černá díra může být nezvykle velká
Leo I je jednou z trpasličích satelitních galaxií obíhajících Mléčnou dráhu. Zajímavé je, že podle nové studie by se v ní měla nacházet obří černá díra o hmotnosti 3 miliony Sluncí. Pokud se podaří i příslušné pozorování, šlo by o druhou potvrzenou superhmotnou černou díru nejblíž Zemi – pochopitelně po …
více »Červí díry by se od normálních černých děr mohly dát odlišit
Hypotetické červí díry jsme dosud nikdy nedetekovali, i když, jak se uvádí, např. teorie relativity jejich existenci nezakazuje (ovšem ani k ničemu nepotřebuje a nevyžaduje; hodily by se spíše nám, protože by představovaly zkratku mezi jinak vzdálenými částmi vesmíru). Nová studie tvrdí, že červí díry by mohly připomínat ty černé, …
více »Struktura neutronových hvězd má připomínat pralinky
Všechny neutronové hvězdy mají být stejně velké bez ohledu na svou hmotnost. Vnitřek neutronové hvězdy nám sice není v principu nepřístupný jako v případě černé díry, dosud však v tomto ohledu nevíme jistě skoro nic. Musíme se spolehnout jen na modely a simulace. Ono ani není divu: když hmotnost jednoho …
více »Nejstarší galaxie se otáčely pomalu
Všechny známé galaxie rotují, obvykle velmi svižně – např. Mléčná dráha se na okrajích otáčí rychlostí přes 200 km/s. Astronomové však zatím nechápou, jak galaxie těchto rychlostí dosahují. Nabízí se zkusit měřit rychlosti rotace různě starých galaxií; navíc vedle stáří samotné galaxie (doba od jejího vzniku) může hrát roli i …
více »