Astronomové z Arizonské univerzity vypracovali teorii, která vysvětluje přítomnost největších známých molekul v mezihvězdném plynu: fullerenů (známá molekula C60, buckyball, ale i jiné, C70 apod.) a uhlíkových nanotrubiček. Vědci dokázali získat tyto molekuly při laboratorní simulaci prostředí hvězd na konci jejich života. Prekurzorem pro nanotrubičky i fullereny má být karbid …
více »
Tým astronomů využívající čínský rentgenový dalekohled Insight-HXMT provedl přímé měření nejsilnějšího magnetického pole ve známém vesmíru. Toto pole má magnetar, který aktuálně trhá a pohlcuje druhou hvězdu z příslušného páru. Magnetary představují speciální typ neutronových hvězd. Kde se berou jejich obří magnetická pole, to vlastně přesně nevíme. Jedna z teorií …
více »
Dnes známe asi 200 kvasarů, které pozorujeme v době asi jen miliardu let po velkém třesku. V jejich středu se (tak jako u všech kvasarů) nacházejí superhmotné černé díry. A to je celkem problém, protože není moc jasné, jak se obří černé díry mohly vytvořit tak rychle. Daniel Whalen z …
více »
To, že hvězda na stabilní oběžné dráze je tak blízko a obíhá tak rychle v blízkosti supermasivní černé díry, je pro vědce zcela nečekané. Vědci Masarykovy univerzity, Univerzity v Kolíně nad Rýnem a Institutu Maxe Plancka pro radioastronomii objevili rekordní hvězdu v centru Galaxie. Hvězda pojmenovaná S4716 dokončí úplný oblet …
více »
Astronomové změřili rotaci u zatím největší černé díry. Data z rentgenové observatoře NASA Chandra ukázala, že tato černá díra rotuje překvapivě pomaleji než většina jejích menších příbuzných. Změřit rotaci černé díry je kupodivu docela oříšek. Nyní se to podařilo díky rentgenovému záření, které se odrazilo od disku materiálu vířícího kolem …
více »
Z toho, kolik kolem sebe pozorujeme velmi hmotných hvězd, vyplývá, že v Mléčné dráze by měly být roztroušeny i stovky milionů černých děr. Problém je, že izolovanou černou díru těžko objevit. Pomineme-li velmi hmotné černé díry, jaké nacházíme v centrech galaxií, černé díry hvězdné velikosti dnes známe prakticky pouze jako …
více »
Oblaka ultralehkých částic kolem černých děr by mohla připomínat chování elektronů v atomu. A jak to souvisí s gravitačními vlnami a proč mají být příslušné černé díry navíc binární? Opět jeden z astrofyzikálních výzkumů, nad nímž laik může jen pokývat hlavou, nicméně následuje pokus příslušný chaos termínů a metafor trochu …
více »
Tvar galaxií a jejich vývoj závisí na síti „kosmologických“ vláken, která se táhnou napříč vesmírem. Podle nedávné studie vedené vědci z Ecole Polytechnique Federale de Lausanne hraje tato kosmická síť mnohem větší roli, než se dosud předpokládalo. Kosmickou pavučinu tvoří vlákna vodíku a snad i temné hmoty. Jedná se o …
více »
Na základě analýz dat pořízených během 30 let fungování Hubbleova vesmírného dalekohledu se podařilo zpřesnit hodnotu Hubbleovy konstanty a spolu s tím i rychlost rozpínání vesmíru. Metoda, kterou využívá Hubbleův dalekohled, je v principu stejná jako ta, na jejímž základě byla původně zformulována idea rozpínajícího se vesmíru. Je založena na …
více »
Ve hvězdě HD 222925 astronomové identifikovali 65 prvků, z toho 42 těžkých. Je to zatím největší počet „na jednom místě“ mimo Sluneční soustavu. Identifikace těchto prvků v jediné hvězdě má astronomům pomoci lépe pochopit proces rychlého záchytu neutronů (r proces) – jeden z hlavních způsobů vzniku těžkých prvků („za železem“) …
více »
Sciencemag.cz
