Na Zemi dopadá relativně velké množství pozitronů. Pokud předpokládáme, že ve vesmíru, nebo alespoň v naší části vesmíru, antihmota vzniká pouze radioaktivním rozpadem některých jader a tvorbou párů částice-antičástice z energie, pak je přicházející antihmoty víc, než by mělo. Alespoň tedy podle některých odhadů/modelů. Spektrometr na Mezinárodní kosmické stanici (Alpha …
více »Neutronové hvězdy mohou fungovat jako detektory temné hmoty
Neutronové hvězdy jako extrémně kompaktní útvary by mohly zachytávat i procházející částice temné hmoty, tvrdí alespoň nová studie publikovaná ve Physical Review Letters. I když o podstatě nebo dokonce samotné existenci temné hmoty nevíme nic, studie uvádí, že temná hmota dokáže projít světelným rokem olova, aniž by její částice byly …
více »Neutronové hvězdy se po srážce do černé díry zřejmě nezhroutily hned
Nový výzkum ukazuje, že po kolizi neutronových hvězd zřejmě zhruba sekundu existoval zvláštní objekt víceméně neznámého typu. V roce 2017 a od té doby ještě několikrát se podařilo zachytit gravitační vlny, které provázely fúzi neutronových hvězd za vzniku černé díry. Otázka zní, jak rychle tento proces („vytvoření horizontu“) proběhne. Podle …
více »Modifikovaná obecná teorie relativity se obejde bez temné energie
Tak jako namísto zavedení temné hmoty můžeme matematicky upravit gravitační zákon, podobný zásah do rovnic Einsteinovy obecné teorie relativity by mohl umožnit obejít se bez temné energie; takovou úpravu rovnic lze provést tak, aby vysvětlovala současná data. Nicméně (podobně jako MOND vs. temná hmota) to neznamená, že obě teorie budou …
více »Pozorovali spirálu smrti: Černá díra rotuje divně
Vědci z finské Univerzity v Turku zjistili, že osa rotace černé díry ve dvojhvězdném systému MAXI J1820+070 je vůči ose oběžné dráhy hvězdy skloněna o více než 40 stupňů. Toto zjištění zpochybňuje současné teoretické modely vzniku černých děr. Pozorování astronomů z finské observatoře Tuorla je prvním spolehlivým měřením, které ukazuje …
více »Axiony by mohly mít hmotnost 65 mikroelektronvoltů
Axiony jsou, jak známo, hypotetické částice, představující jednoho z kandidátů na (rovněž spíše hypotetickou) temnou hmotu. Podle závěrů nově provedené superpočítačové simulace vzniku axionů krátce po velkém třesku před 13,6 miliardami let hledali fyzikové dosud axion na špatném místě – takže není divu, že nic nenašli. Benjamin Safdi z Kalifornské …
více »Našli podivné hvězdy s uhlíkem a kyslíkem na povrchu
Astronomové narazili na zvláštní, dosud neznámý typ hvězdy pokryté produkty jaderné fúze helia. Je možné, že takové hvězdy mohou vznikat při vzácném sloučení dvou hvězd. Zatímco normální hvězdy mají povrch složený z vodíku a helia, hvězdy objevené týmem německých astronomů pod vedením Klause Wernera z univerzity v Tübingenu jsou na …
více »Účinek temné hmoty by mohl být patrný i ve Sluneční soustavě
Nová studie se pokouší o výpočet toho, jak gravitační vliv temné hmoty ovlivňuje objekty ve Sluneční soustavě, včetně kosmických lodí a vzdálených komet. Navrhuje také způsob, jak by bylo možné vliv temné hmoty přímo pozorovat pomocí budoucích experimentů. Výsledky byly publikovány v Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. „Předpokládáme, …
více »Vysoký počet diskových galaxií odporuje teorii
Většina galaxií pozorovatelných ze Země připomíná plochý disk se zahušťujícím se středem. Podle standardního kosmologického modelu by se však takové disky měly formovat jen vzácně. Model totiž předpokládá, že každou galaxii obklopuje oblast tvořená temnou hmotou. Toto galaktické halo je neviditelné, ale působí silně přitažlivě na okolní galaxie. „Proto v …
více »Pozorovali fúzi černých děr druhé generace
Astronomové se domnívají, že se jim poprvé podařilo objevit splynutí dvou černých děr, které se vůči sobě pohybovaly po velmi výstředních drahách. Podle studie publikované v Nature Astronomy vědci z Rochester Institute of Technology a University of Florida to může vysvětlit některé podivnosti v datech o fúzi černých děr, jak …
více »