Tedy přesněji řečeno – jde o hmotnost černých děr, které pozorujeme pomocí gravitačních vln při jejich slučování (ať už spolu, nebo s neutronovými hvězdami). Problém je, že při těchto srážkách zaznamenáváme relativně mnoho černých děr příliš hmotných, řekněme nad hmotností 40 Sluncí. Observatoře LIGO a VIRGO takto detekovaly řadu černých …
více »
Při srážce dvou galaxií způsobují supermasivní černé díry v jejich centrálních oblastech gravitační úder podobný zpětnému rázu brokovnice. Tento impulz může být tak silný, že miliony hvězd srazí na nestandardní dráhy. Alespoň podle výzkumu vedeného vědci z University of Colorado v Boulderu. Nová studie by mohla přispět k vyřešení desítky …
více »
Největší soubor simulací vesmíru modeluje celkem chování 60 bilionů (trillions) částic – ve smyslu kusů hmoty/těles, nikoliv částic elementárních. Má jít o nejdále dotažený kosmologický projekt tohoto druhu. Simulace AbacusSummit vytvořili vědci z Flatiron Institute Center for Computational Astrophysics (New York) a Center for Astrophysics / Harvard & Smithsonian. Skládá …
více »
Heliová hvězda může mít hmotnost až 10 Sluncí a přitom menší průměr než Slunce. Alejandro Vigna-Gomez z University of Copenhagen (Kodaň) byl v čele týmu, který se pokus vysvětlit existenci nezvykle velkých (hmotných) neutronových hvězdy. Na ně ukazuje nezvyklé pozorování gravitačních vln. Druhá detekce gravitačních vln pomocí zařízení LIGO (Laser …
více »
V rané fázi vývoje měla Sluneční soustava podobu protoplanetárního disku prachu a plynu, který se otáčel kolem Slunce a postupně z něj vznikaly současné planety. Nová analýza dávných meteoritů, kterou provedli vědci z MIT a dalších institucí, naznačuje, že v tomto disku existovala před 4,567 miliardami let záhadná mezera, a …
více »
Observatoře gravitačních vln by měly být schopny detekovat splynutí primordiálních černých děr – pokud ovšem existují. Podle některých teorií vzniklo v období krátce po velkém třesku, kdy mezi jednotlivými místy vesmíru existovaly obrovské rozdíly v hustotě, velké množství černých děr o různých velikostech. Mnohé z nich zase mezitím zanikly („vypařily …
více »
Astronomové dosud dokázali zaznamenat splynutí černých děr pouze pomocí gravitačních vln. Fúze postrádala jakýkoli projev v elektromagnetickém spektru: žádný výbuch, žádný záblesk, žádná supernova, žádné světlo. Dosud sledované splývající černé díry byly ovšem relativně malé, jejich hmotnost nepřesahovala několik desítek hmotností Slunce. Splynutí supermasivních černých děr by podle nové studie …
více »
Dosud jsme předpokládali, že všechny hvězdy o hmotnosti přibližně 10–40 hmotností Slunce skončí jako supernova (a pak buď jako neutronová hvězda, nebo černá díra), ale nová studie naznačuje, že tomu tak být nemusí. Limit pro supernovu může být nižší. Velké hvězdy dojdou dříve či později do fáze kolapsu jádra. Při …
více »
Galaxie si mohou se svým okolím vyměňovat hmotu především díky galaktickému větru, který vzniká při explozích hvězd. Prostřednictvím přístroje MUSE na dalekohledu Very Large Telescope (provozuje ESO) se astronomům podařilo galaktický vítr nyní podrobně zmapovat a přitom pozorovat vznik mlhoviny kolem galaxie. Výsledky vědců z (mj.) CNRS a l’Université Claude …
více »
„Neúspěšná supernova“, zajímavý hypotetický scénář, byl zřejmě zaznamenán v případě události AT2018cow. Ve vzdálenosti asi 200 milionů světelných let došlo v poměrně blízké galaxii k explozi hvězdy, kterou astronomové zaznamenali v roce 2018. Objekt dosáhl maximální jasnosti během několika dní a o tři týdny později pohasl. Nešlo tedy o běžný …
více »
Sciencemag.cz
