Archiv článků: astrofyzika

Dochází před fúzí černých děr k nějaké rezonanci jejich rotací? Jak známo, problém tří těles nemá v newtonovské dynamice obecné analytické řešení, což ovšem nebrání více či méně přesně jej řešit iteračně. Méně se už ví, že v obecné teorii relativity (respektive v Einsteinových rovnicích) stačí k podobnému „zmatení rovnic“ …

Astronomové dosud předpokládali, že alespoň jeden typ obřích hvězd neskončí jako supernova. Tzv. Wolfovy-Rayetovy hvězdy se měly na konci svého života tiše zhroutit rovnou do černé díry. Nová studie ale ukazuje, že fáze supernovy nejspíš nastává i zde. Wolf-Rayetovy hvězdy patří mezi nejhmotnější známé hvězdy. Život mají krátký. Místo toho, …

Opavští fyzikové ve spolupráci se zahraničními vědci studují doposud nevysvětlené vlastnosti proměnného rentgenového záření pocházejícího z blízkosti superhmotných černých děr. Toto záření je vysíláno ze zóny, kde ještě může uniknout z vlivů silné gravitace, a podle výpočtů mohou pozorované frekvence oscilací vznikat jen u méně hmotných černých děr. U těch …

Teplota sluneční koróny v milionech stupňů (°C či K) je dosud trochu záhadou. Podle nové teorie by příčinou mohla být sluneční atmosféra těsně pod koronou, kde se zvukové vlny a některé vlny plazmatu šíří stejnou rychlostí. Vědci z Helmholtz-Zentrum Dresden-Rossendorf nyní vyvinuli model, v rámci kterého se chování těchto vln …

Problém tří těles nemá obecné analytické řešení. Arend Moerman z nizozemské Leiden University obhájil svou diplomovou práci o simulaci chaotických interakcí tří černých děr. Simulace, které provedl společně s vědci z Leidenu a Oxfordu, ukazují, že lehčí černé díry mají tendenci se vzájemně vystřelovat do vesmíru, zatímco těžší se budou …

Technika stojící za objevem gravitačním vln by mohla najít využití i při hledání temné hmoty, a to včetně konkrétního určení, o jaký typ částic jde. Tým vedený vědci z Cardiff University navrhl, že by se k tomu dalo využívat laserových interferometrů, původně navržených k detekci gravitačních vln. Studie vychází z …

Leo I, respektive Galaxie ve Lvu I, představuje jednu ze satelitních trpasličích galaxií Mléčné dráhy. Astronomové z McDonaldovy observatoře Texaské univerzity v Austinu a německého Max Planck Institute for Extraterrestrial Physics objevili nyní v jejím centru neobvykle hmotnou černou díru. Je téměř stejně velká jako černá díra ve středu naší …

Mezinárodní tým astronomů nenašel v galaxii AGC 114905 žádnou stopu temné hmoty, přestože vědci provedli podrobná a opakovaná měření pomocí nejmodernějších dalekohledů ze systému Very Large Array. Galaxie AGC 114905 se od nás nachází ve vzdálenosti asi 250 milionů světelných let. Patří mezi tzv. ultrarozptýlené trpasličí galaxie, kde označení „trpasličí“ …

Temná hmota by podle jedná teorie mohla být alespoň zčásti tvořena obřími bosonovými mračny. Takové útvary složené z ultralehkých částic by ovšem bylo extrémně těžké detekovat. Nová studie navrhuje k tomu zkusit využít gravitační vlny zachycované observatořemi LIGO, Virgo a KAGRA. Tyto observatoře by takto mohly dohlédnout až k mrakům …

Superhmotné černé díry mohou být dobrým sluhou, ale rovněž i velmi zlým pánem pro možné civilizace v celé Galaxii. Nová studie opavských fyziků poukazuje na tři typy produkce energie v blízkosti černých děr, tj. tři varianty tzv. Penroseova procesu. Z těchto procesů by bylo možné v budoucnu těžit obrovské množství …