Alespoň podle nové teorie by událost GW190521 detekovaná podle gravitačních vln nemusela odpovídat fúzi černých děr, ale objektů ještě exotičtějších. V květnu 2019 zaznamenaly detektory LIGO a VIRGO gravitační vlny, které odpovídaly fúzi dvou černých děr o hmotnostech asi 85 a 66 Sluncí. Výsledně vznikla černá díra o hmotnosti přes …
více »Obří černé díry mohou vznikat z temné hmoty
Mechanismům, jimiž vznikají supermasivní černé díry v centrech galaxií, prozatím plně nerozumíme. Může se jednat o gravitační zhroucení obřích oblaků mezihvězdného plynu, do hry snad nějak vstupují i fúze více černých děr. Problém je, že těmito procesy by možná černé díry nestačily narůst dostatečně rychle – a přitom víme, že …
více »Observatoř Pierra Augera dává k dispozici data o kosmickém záření nejvyšších energií
Energetické spektrum kosmického záření bylo změřeno až za hranici 10 na 20 eV. Observatoř Pierra Augera je největším světovým detektorem kosmického záření a dává veřejnosti volně k dispozici 10 procent ze svých naměřených dat. Vědci z observatoře doufají, že tak podnítí použití těchto dat širokou komunitou zahrnující jak profesionální vědce, …
více »Černé díry jsou budoucí gigantický zdroj energie
Ačkoliv futuristické, nikoliv fyzikálně nereálné: Největším zásobníkem k těžbě čisté energie ve vesmíru by mohly být supermasivní černé díry, které se nacházejí ve středu galaxií. Jak známo, ze samotných černých děr sice neunikne ani světlo, ale v těsném okolí těchto mimořádně hmotných kosmických těles by se energie dala těžit díky jejich rotaci. …
více »Přeměnu bílého trpaslíka na neobvyklou supernovu Iax známe už i z Mléčné dráhy
Událost poblíž obří černé díry. Výbuch supernov Iax je méně silný, produkuje jiné poměry prvků. Pomocí dat z rentgenové observatoře Chandra, kterou provozuje NASA, se zřejmě podařilo objevit pozůstatky neobvyklého typu hvězdné exploze. V blízkosti centra Mléčné dráhy směrem ve Střelci se nachází zajímavý objekt Sagittarius A East (Sgr A …
více »Po srážkách galaxií mohou černé díry vyhládnout
Co se při srážce dvou galaxií stane s černými děrami v jejich centru? Až dosud se předpokládalo, že narušení aktuálního stavu způsobí, že více hmoty se dostane do dosahu černých děr a jejich aktivita se v důsledku kolize zvýší (a to i když nedojde k samotného fúzi černých děr). To …
více »Už zase nenašli axiony
Podle Primakoffova jevu by se v silných magnetických polích mohly axiony, hypotetické částice tvořící temnou hmotu, přeměňovat na fotony (a zase zpět). Řada projektů pro detekci temné hmoty je proto navržena právě takhle, snaží se zachytit příslušné fotony. Připočteme-li k tomu, že by se axiony měly ve zvýšené míře tvořit …
více »Mléčná dráha dělá vlny
Naši galaxii si většinou představujeme jako cca rovinný disk, ten je ale – podobně jako u většiny jiných galaxií tohoto typu, tj. spirálních – ve skutečnosti pokroucený. Spíše než o otáčející omeletu by tedy bylo na místě přirovnání k bramborovým lupínkům. Vědci ze Sloan Digital Sky Survey představili na 237. …
více »Červí díra by mohla být vidět jako dva fotonové prstence
Již více jak 85 let se fyzikové domnívají, že ve vesmíru mohou existovat zkratky v zakřiveném prostoročase, tzv. červí díry. Tyto hypotetické spojnice dvou vzdálených míst ve vesmíru byly napříč desetiletími využívány zejména ve vědecko-fantastických uměleckých dílech, především pak v těch ze světa filmové či seriálové tvorby. Nyní je tým …
více »Nejvzdálenější kvasar ukazuje, že černé díry vznikly a rostly hrozně rychle
Astronomové objevili dosud nejvzdálenější známý kvasar J0313-1806, nacházející se přes 13 miliard (přesněji 13,03 miliardy) světelných let od Země. Vidíme ho tedy ve stavu asi 670 milionů let po velkém třesku, kdy vesmír měl jen 5 % svého současného stáří. Přesto je v centru tohoto kvasaru černá díra o obrovské …
více »