Ačkoliv se jedná o mohutný a jasný úkaz, až dosud měli astronomové při zkoumání těchto záblesků problém. Pomocí dalekohledů Evropské jižní observatoře (ESO) a dalších astronomických organizací po celém světě se vědcům podařilo zachytit vzácný úkaz – intenzivní záblesk záření doprovázející ‚slapové roztrhání‘ hvězdy superhmotnou černou dírou. Zjasnění, které jev …
více »Jak detekovat červí díru
Červí díry jsou hypotetické objekty propojující dva body v běžném prostoru jakousi zkratkou. V důsledku toho lze pak mezi oběma body cestovat nadsvětelnou rychlostí, eventuálně červí díry mohou dokonce fungovat jako stroje času (oboje tedy spíše v uvozovkách). Nevíme, zda nějaké červí díry v přírodě existují, ani to, zda by …
více »Magnetary a rotací poháněné pulzary – existují i hybridy
Lépe se vyznat v různých typech extrémních neutronových hvězd má umožnit studie z japonského RIKENu. Vědci pomocí rentgenového dalekohledu pozorovali nově objevený objekt Swift J1818.0-1607. Až dosud jsme pulzary produkující silné rentgenové záření dělily na dva typy: magnetary, kde rentgenové záření vyvolávají extrémně silná magnetická pole, a pulzary poháněné rotací …
více »Čeští vědci budou s misí LISA zkoumat gravitační vlny
LISA (Laser Interferometer Space Antenna) je třetí velkou “vlajkovou” misí Vědeckého programu Evropské kosmické agentury (ESA), která se aktuálně nachází ve fázi přípravy. Mise LISA bude vůbec první v kosmu umístěnou observatoří měřící gravitační vlny. LISA má být vypuštěna v roce 2034. Mise LISA Mise bude sestávat z 3 družic, …
více »SIDM: verze temné hmoty, která interaguje sama se sebou
S temnou hmotou je to složité. Kromě převládající, starší teorie CDM (chladná temná hmota, která neinteraguje jinak než gravitací) existuje i novější model SIDM, která podle nové studie umožňuje lépe vysvětlit některá pozorování. SIDM (self-interacting dark matter) předpokládá, že temná a běžná hmota interagují gravitačně, temná navíc sama se sebou …
více »Černé díry by měly bránit ohřívání plynu mezi galaxiemi
V rámci kup galaxií mezi jednotlivými galaxiemi není prázdno, ale vyskytuje se zde plyn. Proč z něj pak nevznikají nové hvězdy? Předpokládáme, že za tím stojí černí díry uprostřed jednotlivých galaxií v kupě. Radioastronomové nyní detekovali paprsky horkého plynu vystřeleného černou dírou v centru kupy galaxií Fénix, která je od …
více »Analogy černých děr mají vysvětlit temnou energii
Zrychlující se expanze vesmíru má vycházet z obrovského moře kompaktních objektů šířících se mezi galaxiemi. Tak alespoň praví tisková zpráva Havajské univerzity v Manoa. Nemluvíme o temné hmotě, ale o temné energii, která funguje cca opačně (řekněme jako antigravitace, prostě hmotu, respektive prázdný prostor a v důsledku toho i hmotu, …
více »Výtrysk záření z centra Mléčné dráhy nejspíš nezpůsobila temná hmota
Nebo alespoň prostor, který zde zbývá pro temnou hmotu, nová studie výrazně omezuje. Před více než 10 lety zachytil dalekohled Fermi Gamma Ray Space Telescope intenzivní výtrysk vysokoenergetického záření z nitra Mléčné dráhy. Někteří (astro)fyzikové předpokládali, že před sebou máme doklad o zničení temné hmoty. Nová studie z University of …
více »Podivné výtrysky chladného plynu u středu Mléčné dráhy
Astronomové objevili oblaka hustého a studeného plynu, která byla vystřelena z nitra Mléčné dráhy. Příslušný mechanismus zatím není znám, ale podle autorů výzkumu by mohl tento jev mít význam i co se týče scénářů popisujících budoucnost galaxií. Tímto způsobem se totiž ztrácí hmota potřebná k tvorbě nových hvězd a v …
více »Planety kolem černých děr prý opravdu vznikat mohou. Ba i hnědí trpaslíci
Blanets. Po měsících kroužících kolem jiných měsíců (moonmoons) a velkých měsících velkých planet, z nichž se staly planety (ploonets) jako speciální kategorii astronomických objektů prý má smysl definovat i black hole planets – blanety (české ekvivalenty se asi vytvářet nevyplatí). Na existenci planet kolem černých děr upozornila již loňská studie: …
více »