Archiv článků: astrofyzika

Ačkoliv futuristické, nikoliv fyzikálně nereálné: Největším zásobníkem k těžbě čisté energie ve vesmíru by mohly být supermasivní černé díry, které se nacházejí ve středu galaxií. Jak známo, ze samotných černých děr sice neunikne ani světlo, ale v těsném okolí těchto mimořádně hmotných kosmických těles by se energie dala těžit díky jejich rotaci. …

Událost poblíž obří černé díry. Výbuch supernov Iax je méně silný, produkuje jiné poměry prvků. Pomocí dat z rentgenové observatoře Chandra, kterou provozuje NASA, se zřejmě podařilo objevit pozůstatky neobvyklého typu hvězdné exploze. V blízkosti centra Mléčné dráhy směrem ve Střelci se nachází zajímavý objekt Sagittarius A East (Sgr A …

Co se při srážce dvou galaxií stane s černými děrami v jejich centru? Až dosud se předpokládalo, že narušení aktuálního stavu způsobí, že více hmoty se dostane do dosahu černých děr a jejich aktivita se v důsledku kolize zvýší (a to i když nedojde k samotného fúzi černých děr). To …

Podle Primakoffova jevu by se v silných magnetických polích mohly axiony, hypotetické částice tvořící temnou hmotu, přeměňovat na fotony (a zase zpět). Řada projektů pro detekci temné hmoty je proto navržena právě takhle, snaží se zachytit příslušné fotony. Připočteme-li k tomu, že by se axiony měly ve zvýšené míře tvořit …

Naši galaxii si většinou představujeme jako cca rovinný disk, ten je ale – podobně jako u většiny jiných galaxií tohoto typu, tj. spirálních – ve skutečnosti pokroucený. Spíše než o otáčející omeletu by tedy bylo na místě přirovnání k bramborovým lupínkům. Vědci ze Sloan Digital Sky Survey představili na 237. …

Již více jak 85 let se fyzikové domnívají, že ve vesmíru mohou existovat zkratky v zakřiveném prostoročase, tzv. červí díry. Tyto hypotetické spojnice dvou vzdálených míst ve vesmíru byly napříč desetiletími využívány zejména ve vědecko-fantastických uměleckých dílech, především pak v těch ze světa filmové či seriálové tvorby. Nyní je tým …

Astronomové objevili dosud nejvzdálenější známý kvasar J0313-1806, nacházející se přes 13 miliard (přesněji 13,03 miliardy) světelných let od Země. Vidíme ho tedy ve stavu asi 670 milionů let po velkém třesku, kdy vesmír měl jen 5 % svého současného stáří. Přesto je v centru tohoto kvasaru černá díra o obrovské …

S pomocí rentgenové observatoře Chandra dokázali astronomové objevit nejmladší magnetar – tedy typ neutronové hvězdy s obrovským magnetickým polem. Zatímco magnetické pole Země má hodnotu asi 1 G, magnet na ledničce asi 100 G, zde jde o milion miliard Gaussů. (Takový magnet mezi Zemí a Měsícem by dokázal vymazat data …

Zřejmě první použití aktivního učení ve spojení s hlubokými neuronovými sítěmi v astronomii. Výzkumný tým z Astronomického ústavu Akademie věd České republiky a Fakulty informačních technologií (FIT) ČVUT použil poprvé v astronomii metodu umělé inteligence nazvanou aktivní hluboké učení (active deep learning), která je založena na interaktivní­m vylepšování předpovědí mnohovrstvé konvoluční neuronové …

Respektive – dostupná data jako celek mají na různé teorie typu modifikované newtonovské dynamiky klást velké množství omezení. Stávající modely MOND jim podle všeho nevyhovují. Temná hmota ve smyslu existence nějakých dosud neznámých částic se aktuálně zdá být lepším vysvětlením dat. Jak totiž data přibývají, jsou „nekonzistentní“ – v tom …