Archiv článků: astrofyzika

Oblaka temné hmoty zřejmě obklopují i malé galaxie. Podporuje to představu o chladné temné hmotě, částicích, které se pohybují nízkými rychlostmi. Astronomové až dosud dokázali zaznamenat shluky temné hmoty pouze kolem velkých a středních galaxií. Převládající představa o temné hmotě ovšem vychází z toho, že její částice se pohybují pomalu …

Svítivost supernov, rudý posuv, mikrovlnné pozadí, baryonové akustické oscilace… Nová data prý umožňují obejít se bez temné energie. Objev zrychlujícího se rozpínání vesmíru z roku 1998 je jedním z největších výsledků experimentální kosmologie poslední doby, však za něj již byla udělena i Nobelova cena (v roce 2011 ji dostali Saul …

V následujícím přehledu najdete top roku na Sciencemagu – články seřazené dle čtenosti a tedy mezi čtenáři nejoblíbenější, alespoň z jednoho úhlu pohledu. Dlužno však dodat, že prakticky všechny texty v tomto top se mezi nejčtenější dostaly proto, že je vybral Google. A to občas přímo do českých Google News, …

Limit 3 Zemí a žádné kamenné exoplanety o velikosti Neptunu. V datech z Keplerova dalekohledu, které byly publikovány v roce 2014, je stále co objevovat a zkoumat. Zatímco předtím mezi známými exoplanetami převládali plynní obři (což bylo dáno prostě tím, že ty šlo do té doby nejsnáze detekovat), v rámci …

O naší Galaxii se odhaduje, že má průměr okolo 256 000 světelných let. A hmotnost? Nový odhad hovoří o 890 miliardách (billions) Sluncí. Vymyslet, jak rozumně měřit a počítat v tak obrovských měřítkách není snadné, zvlášť ne zevnitř. Navíc značnou část Mléčné dráhy nevidíme, zakrývají nám ji oblaka prachu a …

Ve středu Mléčné dráhy astronomové zaznamenávají přebytek záření gama – ve srovnání s tím, co bychom očekávali na základě známých zdrojů těchto vysokoenergetických emisí, především supernov a pulzarů. S přihlédnutím k tomu, co víme o rozložení hvězd a plynu v naší Galaxii, se anomálie v jejím nitru vysvětluje obtížně, takže …

V poslední době se podařilo změřit hmotnosti několika obřích černých děr v centrech galaxií, tyto výsledky přinášejí ale současně určité problémy. Vědci proto přišli s novou metodou, která k vážení černých děr využívá „globálních“ vlastností celé galaxie a jejího okolí. Letos na jaře byl pořízen vůbec první snímek supermasivní černé …

Odpověď je zdánlivě jednoduchá, za vysokoenergetické záření v okolí černých děr a neutronových hvězd jsou odpovědné především elektrony pohybující se někdy až téměř rychlostí světla. Jenže až dosud si vědci nebyli úplně jistí tím, jaký přesně mechanismus elektrony tak urychluje. Luca Comisso a Lorenzo Sironi z Columbia University a jejich …

Je to samozřejmě možnost naprosto hypotetická, ale ze simulací prý vyplývá, že by planet kolem obřích černých děr mohlo být mnoho a až do vzdálenosti 10 světelných let. Kde se planety u černých děr vůbec vezmou? Vždyť i naše Slunce zakončí svou fázi hvězdy hlavní posloupnosti celkem kataklyzmaticky, černé díry …

Galaxie včetně Mléčné dráhy mívají ve svém středu supermasivní černé díry s hmotnostmi mezi miliony až stamiliony Sluncí. Dvojice takových černých děr jsou ještě poměrně běžné, trojice už velkou vzácností. V galaxii NGC 6240 je tomu ale právě tak, což ukazuje na zajímavé procesy probíhající při vzniku této galaxie. NGC …