Archiv článků: astrofyzika

Hmota ve vesmíru je rozložena plynuleji – méně „hrudkovitě“ – než by předpovídala obecná teorie relativity. Vědci z University College London a jejich kolegové použili techniky umělé inteligence k přesnějšímu odvození vlastností temné energie. Vyšli přitom z mapy temné a viditelné hmoty, pokrývající posledních 7 miliard let vývoje vesmíru. Studii, …

Rychlost rozpínání vesmíru, jejíž mírou je Hubbleova konstanta, představuje jeden ze základních kosmologických parametrů. Jak se zde již několikrát psalo, různé metody stanovení Hubblevy konstanty ale dávají odlišné výsledky. Nikoliv řádově, „jen“ v procentech, ale i tak to prostě nesedí („Hubble Tension“). Vesmírný dalekohled Jamese Webba nyní potvrdil výsledky, které …

Fyzikové vyvinuli metodu detekce gravitačních vln o tak nízkých frekvencích, že by tímto způsobem mohly jít zkoumat rané fáze fúzí superhmotných černých děr. Pokud ovšem tyto vlny nezpůsobuje něco jiného. Metoda dokáže detekovat gravitační vlny, které oscilují pouze jednou za tisíc let, což je minimálně 100krát pomaleji než všechny dosud …

Mezinárodní výzkumný tým pod vedením Michaela Kramera a Kuo Liu z Max Planck Institute for Radio Astronomy v Bonnu studoval magnetary a přitom odhalil základní zákon, který zřejmě platí univerzálně pro neutronové hvězdy. Tento zákon popisuje, jak tyto zdroje produkují rádiové záření, a může poskytnout spojení se záblesky rádiového světla, …

Temná hmota tvoří více než 80 % veškeré hmoty ve vesmíru, ale pro běžná pozorování je neviditelná, protože neinteraguje se světlem ani s elektromagnetickými poli (poznámka: tedy pokud zastáváme mainstreamovou představu, že temná hmota existuje). Nyní Sukanya Chakrabarti a Tom Donlon z University of Alabama v Huntsville nyní přišli se …

Astronomové na základě archivních dat z dalekohledu Gemini North proměřili nejtěžší dvojici obřích černých děr, jaká kdy byla nalezena. Splynutí dvou supermasivních černých děr je jev, který byl dlouho předpovídán, ale reálně nikdy pozorován. Nově prozkoumaný masivní pár ukazuje, proč je fúze těchto objektů podle všeho tak výjimečná/nepravděpodobná. Téměř každá …

Černé díry představují pro fyziku poněkud problém, hlavně kvůli tomu, že v jejich nitru se ukrývají singularity. Pawel Mazur a Emil Mottola navrhli v roce 2001 proto jiné než obvyklé řešení Einsteinových rovnic pole, které vedlo k objektům, jež nazvali gravitační kondenzační hvězdy – gravastary. Na rozdíl od černých děr …

Vzhledem k tak obrovským tlakům a hustotám, které stlačují i atomy a protony a elektrony přeměňují na neutrony, by se dalo předpokládat, že neutronové hvězdy mají téměř dokonale hladký povrch. Ve skutečnosti na nich ale zřejmě mohou existovat „hory“. Viz také: Maličké hory na neutronových hvězdách Díky studiu pulsarů dnes …

Supermasivní černá díra ve středu Mléčné dráhy se otáčí tak rychle, že deformuje okolní prostoročas do tvaru, který může vypadat jako fotbalový (rugbyový, viz komentáře) míč, vyplývá z nové studie využívající data z rentgenové observatoře Chandra a z Very Large Array (VLA). Centrální černá díra Mléčné dráhy Sagittarius A* (zkráceně …

Vědci tvrdí, že s pomocí dalekohledu Subaru v kupě galaxií Coma (Vlasy Bereniky) přímo detekovali vlákna kosmické sítě temné hmoty, která se táhnou (mají táhnout) celým vesmírem. Alespoň tedy podle jedné představy existuje temná hmota právě jako síť dlouhých tenkých vláken. Kvůli povaze temné hmoty však mohou být tato vlákna …