Částice WIMP (Weakly Interacting Massive Particles) představují jednoho z kandidátů na temnou hmotu. Podle nové studie některá nedávná pozorování antihmoty (antihmotových atomových jader) v kosmickém záření jsou v souladu s existencí WIMPů. Navíc by tyto částice mohly být ještě podivnější, než se dosud předpokládalo. (PH: Stále ovšem platí, že rozhodně …
více »
V nové studii fyzikové z MITu a dalších institucí navrhují, že pokud většinu temné hmoty ve vesmíru tvoří mikroskopické primordiální černé díry vzniklé v 1. sekundě po velkém třesku, pak by se tyto objekty měly alespoň jednou za deset let přiblížit ke Sluneční soustavě. Vědci předpokládají, že takový průlet by …
více »
Vznik supermasivních černých děr, jako je ta v centru Mléčné dráhy, trvá dlouho. I v případě hmotných a krátkověkých hvězd o hmotnosti 50 Sluncí zabere jejich vyhoření cca miliardu let a výsledkem pak bude černá díra o hmotnosti asi 10 Sluncí. Černá díra Sagittarius A* v centru Mléčné dráhy má …
více »
Vedle temné energie, která vysvětluje zrychlující se rozpínání vesmíru, mohla v éře následující po velkém třesku působit i raná temná energie. Nová studie vědců z MITu a dalších institucí navrhuje, že tato síla by mohla vysvětlit dvě z největších hádanek v současné kosmologii. Jednou ze záhad je „Hubbleovo napětí“ (tension), …
více »
Podařilo se pozorovat dvojici supermasivních černých děr, které se blíží fúzi. Nacházejí se přibližně 300 světelných let od sebe a byly detekovány pomocí Hubbleova vesmírného dalekohledu a rentgenové observatoře Chandra. Tyto černé díry, ukryté hluboko uvnitř dvojice srážejících se galaxií, jsou poháněny vnikajícím plynem a prachem, což způsobuje, že jasně …
více »
Následující pohled je jistě krajně minoritní, nicméně autoři dosáhli jeho publikace v recenzovaném časopise. Lior Shamir z Kansas State University (poznámka PH: informatik, nikoliv fyzik/astronom) použil snímky více než 30 000 galaxií pořízené pomocí trojice dalekohledů k měření rudého posuvu galaxií v závislosti na jejich vzdálenosti od Země. Rudý posuv …
více »
Po velkém třesku z chemických prvků nějaký čas existovaly pouze vodík a helium. Přibližně o 200 milionů let později začaly vznikat první hvězdy (populace III, Pop III). Teprve tyto hvězdy zahájily ve svých jádrech výrobu těžších prvků. Když se hvězdy Pop III dostaly na konec svého životního cyklu, některé z …
více »
Při zániku rychle rotujících hvězd, jejichž hmotnost je 15 až 20krát větší než v případě Slunce, vznikají gravitační vlny. Po vyčerpání paliva tyto hvězdy implodují a následně explodují (kolapsar). Zůstane po nich černá díra obklopená rozsáhlým diskem zbytků materiálu, který pak rychle padá dovnitř. Událost trvá jen několik minut, deformuje …
více »
Warp. Kosmická loď se teoreticky může pohybovat nejen pomocí motorů, ale i stlačováním prostoročasu před sebou. Je to sci-fi a funguje to tak zatím leda ve Star Treku, ale fyzikové seriózně zkoumají teoretickou možnost warpových pohonů už desítky let. Nová studie publikovaná v Open Journal of Astrophysics jde ještě o …
více »
Nové výpočty vedou k závěru, že dvojice supermasivních černých děr mohou splynout do jediné větší černé díry kvůli dříve přehlíženému chování částic temné hmoty, a navrhují tak řešení „problému posledního parseku“. V loňském roce astronomové objevili pozadí gravitačních vln, jehož původcem měly být fúze obřích černých děr s hmotnostmi v …
více »
Sciencemag.cz
