Už asi čtvrt století astronomy mate jedna podivnost. Vypadá to, že hustota hmoty v různých galaxiích klesá stejným tempem od jejich středu k vnějším okrajům. To je divné, protože galaxie jsou různorodé, mají různá stáří, tvary, velikosti i počty hvězd. Proč by tedy měly mít stejnou strukturu hustoty?
„Tato homogenita naznačovala, že temná hmota a hvězdy na sebe musí nějak vzájemně speciálně působit, aby vznikaly tak pravidelné struktury/rozložení,“ uvedla hlavní autorka nové studie Caro Derkenne z Macquarie University.
(Poznámky PH: pohybujeme se tedy v rámci modelů s temnou hmotou a předpokládáme, že nějaká existuje; temná a běžná hmota na sebe samozřejmě působí gravitačně; teď řešíme, zda ještě nějak jinak.)
Nová studie tvrdí, že stejný vzorec hustoty nemusí být způsoben samotnými galaxiemi, ale dán tím, jak je astronomové měřili a modelovali. Tým pozoroval 22 galaxií středního věku (vzhledem k jejich vzdálenosti se díváme asi čtyři miliardy let do minulosti), mimořádně podrobně pomocí dalekohledu Very Large Telescope Evropské jižní observatoře v Chile. To jim umožnilo vytvořit složitější modely, které lépe vystihují rozmanitost galaxií ve vesmíru. Modely byly testovány na superpočítači OzStar na Swinburne University.
C Derkenne et al, The MAGPI Survey: Evidence against the bulge-halo conspiracy, Monthly Notices of the Royal Astronomical Society (2024). DOI: 10.1093/mnras/stae1836
Zdroj: ARC Centre of Excellence for All Sky Astrophysics in 3D (ASTRO 3D) / Phys.org
A tímto článkem chtěl autor říct co?