Některá tělesa se možná dokážou skrývat i před nejvýkonnějšími dalekohledy. Respektive: nedokážeme je odlišit od černé díry, mají dokonce i obdobný stín. Zatím jde pouze o matematickou konstrukci, Výsledky nové simulace vědců z Johns Hopkins University ale naznačují, že by mohl existovat dosud neznámý typ hvězd. Spoluautor nové studie Ibrahima …
více »
Vesmírný dalekohled Jamese Webba pořídil snímek několika velmi starých galaxií. Na to, že se jedná o situaci krátce po velkém třesku, jsou tyto galaxie velmi velké/hmotné. Pro současnou kosmologii představují tyto výsledky problém. Michael Boylan-Kolchin z Texaské univerzity v Austinu ve studii publikované v Nature Astronomy zkoumal celkem 6 galaxií. …
více »
Temná hmota by mohla být tvořena ultralehkými temnými fotony, které vesmír současně zahřívají. Tato hypotéza má být podle jejích autorů ve výborném souladu s daty získanými spektrografem COS (Cosmic Origin Spectrograph) na palubě Hubbleova vesmírného dalekohledu. Přístroj provádí měření kosmické pavučiny, složité a řídké sítě vláken, která vyplňuje prostor mezi …
více »
Pokud přijmeme verzi fyziky/kosmologie s temnou hmotou, pak se jí, alespoň podle výsledků nové studie, má hodně nacházet kolem černých děr. Výzkumníci z The Education University of Hong Kong se zaměřili na dvě blízké černé díry (A0620-00 a XTE J1118+480). V obou případech jde o binární systémy, kdy kolem černé …
více »
Vnitřní struktura neutronových hvězd je pro naše pozorování prozatím nepřístupná. Neznáme žádnou „stavovou rovnici“, která by neutronové hvězdy popisovala, respektive máme různé modely. Dokonce i poloměr neutronové hvězdy je velmi obtížné změřit, takže i takový obecný parametr, jako je (celková, průměrná) hustota materiálu, spíše jen hrubě odhadujeme. Carolyn Raithel a …
více »
Oblast ve tvaru prstence plynu a prachu, je dostatečně chladná a chráněná před ničivým zářením. Záhadné okolnosti vzniku velmi mladé hvězdy poblíž masivní černé díry v centru naší Mléčné dráhy objasnil mezinárodní tým vědců pod vedením Floriana Peißkera z Univerzity v Kolíně nad Rýnem, jehož součástí byl i Michal Zajaček …
více »
Astronomové objevili rychle rostoucí černou díru v jedné z nejextrémnějších známých galaxií, kterou pozorujeme v době krátce po velkém třesku. Objev poskytuje nové poznatky o vzniku prvních superhmotných černých děr. Na základě pozorování pořízených pomocí chilského dalekohledu ALMA (Atacama Large Millimeter Array) vědci z Texaské a Arizonské univerzity zjistili, že …
více »
Pozorované zrychlující se rozpínání vesmíru vysvětlujeme obvykle temnou energií; tu zase spojujeme s kosmologickou konstantou (při této příležitosti se obvykle zmiňuje historie tohoto parametru táhnoucí se až k Einsteinovi), respektive nějakým jejím ekvivalentem (takový parametr pak nemusí být v čase konstantní), dále pak s energií vakua („energie nulových kmitů“ apod.). …
více »
Neutrinová observatoř IceCube v Antarktidě občas zaznamenává interakce neutrin, u nichž je obtížné vymyslet nějaký věrohodný scénář jejich vzniku. Nesou totiž příliš mnoho energie. Tyto signály přicházejí z různých, náhodných směrů, takže jejich příčinou zřejmě musí být nějaký „obecný“ jev. Podle nové teorie by mohly vznikat srážkami černých děr. Výzkum …
více »
Zatím známe 1 nebo 2 typy černých děr. Pozůstatky hvězd a pak obří černé díry uprostřed galaxií. Ono „nebo“ znamená, že si nejsme jisti, zda mezi oběma typy existuje plynulý přechod a jestli ty obří černé díry jsou také původně zhroucené hvězdy, akorát mezitím vyrostlé (druhou možností je, že vznikaly …
více »
Sciencemag.cz
