V úterý 25. října se okolo poledne můžeme těšit na další z řady překrásných nebeských divadel, kdy Měsíc vstoupí do cesty slunečním paprskům – nastane částečné zatmění Slunce, které v našich zeměpisných šířkách bude pozorovatelné s maximální fází přibližně 0,42. K zatmění Slunce dochází tehdy, když Měsíc, který je ve …
více »V ledové krustě Europy mají být jezera, i těsně pod povrchem
Oceán hluboko pod ledem není podle všeho jedinou kapalnou vodou na Europě. Na základě pozorování sondy Galileo se vědci domnívají, že uvnitř ledového pláště tohoto Jupiterova měsíce se mohou zásobárny slané kapaliny nacházet na řadě míst – některé z nich jsou blízko povrchu ledu a některé mnoho kilometrů pod ním. …
více »Proč Jupiter nemá prstence?
Kdyby měl Jupiter prstence „jako Saturn“, byly by vzhledem k tomu, že se nachází blíž k Zemi (a navíc je větší než Saturn) mnohem impozantnější. Jenže takhle to není. Hlavní autor nové studie Stephen Kane z Kalifornské univerzity v Riverside přiznává, že ho absence prstenců Jupitera dlouho trápila. Možná je …
více »V meteoritu z dávné planetky našli největší přírodní krystalky lonsdaleitu
Minerál lonsdaleit, jakási podivná šesterečná forma diamantu, mohl vzniknout před asi před 4,5 miliardami let, tedy na samém počátky vývoje Sluneční soustavy, kdy se dávná trpasličí planetka srazila s velkým asteroidem. Nová studie potvrzuje existenci lonsdaleitu v ureilitových meteoritech, původem zřejmě z pláště této trpasličí planety. Viz také: Při dopadu …
více »Rekord: 2 hvězdy kolem sebe oběhnou za 51 minut
Asi polovina hvězd ve vesmíru jsou dvojhvězdy. Některé dvojhvězdné systémy jsou přitom tak malé, že by se vešly mezi Zemi a Měsíc. Vědci z MITu, Harvardu, Smithsonian Center for Astrophysics a daších institucí nyní objevili dvě hvězdy s extrémně krátkou oběžnou dráhou, které kolem sebe podle všeho oběhnou každých 51 …
více »Astrofoto měsíce: Jupiter a Ganymed
Kdo se večer v září 2022 podíval na oblohu, jistě si všiml jasné „hvězdy“ nad jižním až jihovýchodním obzorem. Zářila klidným nažloutlým světlem a pro naše předky byla jednou z pěti známých „hvězd toulavých“. Dostaly i jména – Merkur, Venuše, Mars, Jupiter a Saturn. Víc jich nebylo, byť například Uran mohli …
více »Poprvé zmapovali galaktické podsvětí z černých děr a neutronových hvězd
Na světě je první mapa mrtvých hvězd, jakýsi hřbitov kdysi velkých těles, která se mezitím zhroutila do černých děr a neutronových hvězd (ty jsou konečnou fází života pouze největších hvězd). Vědci popsali strukturu rozprostírající na trojnásobku výšky Mléčné dráhy; téměř třetina nebožtíků byla po smrti z Mléčné dráhy úplně vyvržena. …
více »Vědci tvrdí, že konečně našli důkaz existence prvních hvězd
Po explozích dávných supernov prý nezbylo nic, neutronová hvězda ani černá díra. První hvězdy pravděpodobně vznikly v době, kdy byl vesmír starý pouhých 100 milionů let. Tyto hvězdy, tzv. Populace III, byly velmi hmotné, krátkověké a při jejich explozích vznikaly těžší prvky. Nicméně přímé důkazy o existenci Populace III se …
více »Pod ledem na jižním pólu Marsu má skutečně být kapalná voda
Vědci změřili tvar povrchu ledové čepičky na jižním pólu Marsu pomocí laserového výškoměru kosmické sondy. Díky tomu se podařilo identifikovat jemné vzory ve výšce čepičky. Podle autorů nové studie tyto vzory odpovídají předpovědím počítačových modelů, jak by vodní plocha pod ledovou čepičkou ovlivnila její povrch. Výsledky mezinárodního vědeckého týmu jsou …
více »Prstence Neptunu pohledem Teleskopu Jamese Webba
Teleskop Jamese Webba opět ukázal své schopnosti snímkovat objekty ve Sluneční soustavě, když pořídil své první snímky planety Neptun. Nejenže se teleskopu podařilo pořídit nejostřejší snímky prstenců vzdálené planety, ale jeho kamery také ukázaly Neptun doslova v novém světle. Vizuálně nejpřitažlivější jsou na nových snímcích jednoznačně krásně ostré prstence planety. …
více »