Vědci uveřejnili jízdní řády pro 45 těles. Let k Saturnu s využitím Jupiteru je možný v letech 2025 až 2035. Je to skoro přesně dva roky, co na Zemi dorazila poslední část z více než 50 GB dat z průletu sondy New Horizons okolo Pluta. K samotnému průletu okolo trpasličí …
více »Astronomická observatoř v Ondřejově byla před 90 lety odevzdána státu
21. ledna 1898 zakoupil Josef Frič zalesněný pozemek na vrcholu Manda u městečka Ondřejov, aby tu vybudoval hvězdárnu. Toto datum je tedy považováno za okamžik založení ondřejovské observatoře. V roce 1928, 28. října, tedy v den desátého výročí samostatného Československa, odevzdal Josef Frič hvězdárnu státu. Dnes ji spravuje Astronomický ústav …
více »Ultrahorcí jupiteři: reinkarnovaná voda a déšť rubínů
Jednou z nejslavnějších skupin exoplanet jsou horcí jupiteři. Jedná se o planety podobné Jupiteru ale s velmi krátkou oběžnou dobou. Horcí jupiteři mají vázanou rotaci, takže planeta je k hvězdě nakloněna stále stejnou stranou. V atmosféře planety obvykle foukají silné větry, které se snaží vyrovnat rozdíly mezi teplotami na denní …
více »Astronomové nalezli dosud největší mladou superkupu galaxií
Hyperion: Pomocí dalekohledu ESO/VLT vědci objevili kosmického titána ukrytého v mladém vesmíru. Mezinárodnímu týmu astronomů se pomocí dalekohledu ESO/VLT a přístroje VIMOS podařilo odhalit obrovskou kosmickou strukturu v mladém vesmíru. Zárodek superkupy galaxií – který dostal přezdívku Hyperion – objevili na základě nových měření a zpětné podrobné analýzy archivních dat. …
více »HR 8799 c: V atmosféře přímo pozorované exoplanety objevili vodu
Planetární systém HR 8799 patří k těm nejslavnějším. Okolo hvězdy větší a zářivější než Slunce, která se nachází 130 světelných let od nás, obíhají čtyři velmi hmotné planety. Všechny z nich pozorujeme přímo a to už pár let, takže se na videu můžete podívat na jejich skutečný oběh okolo hvězdy. …
více »Pichlavá Europa
Modul přistávající na povrchu Jupiterova měsíce by se prý snadno mohl nabodnout na obří ledové ostny, jimiž je Europa především v oblasti rovníku hustě poseta. Příslušné jehlice mají být důsledkem toho, že sublimace ledu vlivem slunečního záření probíhá nerovnoměrně. Jejich možná výška se odhadují až na 15 metrů, střední vzdálenost …
více »Astrofoto: Souhvězdí, kde nic není
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2018 obdržel snímek Temná mračna v souhvězdí Kefea Evžena Brunnera. Souhvězdí Kefea je souhvězdím na první pohled nenápadným. Mnoho z „neastronomů“ možná ani neví, že existuje. A astronom? Ten nás většinou odbude větou typu: „Ano, to je to souhvězdí, kde nic není, vlastně ani žádné …
více »Ocenění Young Space Leader Mezinárodní astronautické federace získal první Čech
Michal Kuneš je členem federace od roku 2014, v České republice se věnuje podpoře kosmických start-upů. Ocenění Young Space Leader, uznání pro výjimečné studenty a mladé profesionály z oblasti kosmických aktivit, převzal v pátek 5. října 2018 z rukou prezidenta Mezinárodní astronautické federace (International Astronautical Federation, IAF) Jean-Yvese Le Galla první Čech v historii. Michal …
více »Prstence Saturnu jsou složitější, než jsme mysleli
Sonda Cassini ještě při svém plánovaném zániku v atmosféře Saturnu pilně zaznamenávala a odesílala data. Jejich analýza nyní ukázalo, že prstence Saturnu představují mnohem zajímavější svět, než se předpokládalo. Z prstenců totiž na planetu „prší“ řada látek – a to nejenom led, ale i zmrzlý oxid uhličitý, oxid uhelnatý, amoniak, …
více »Hubble našel důkazy existence prvního exoměsíce Kepler-1625 I
Vloni v létě oznámil Alex Teachey velmi, velmi opatrně možný objev prvního exoměsíce. Teachey a jeho kolegové tehdy prohledávali světelné křivky 284 exoplanet, které objevil Kepler. U tranzitu exoplanety Kepler-1625b objevili deformaci světelné křivky, která by mohla ukazovat na objev exoměsíce. Exoplaneta je svou velikostí podobná našemu Jupiteru. Okolo obra …
více »