Tři rodiny původu hvězdokup byly nazvány Collinder 135 (Cr135), Messier 6 (M6) a Alpha Persei. Mezinárodní tým astronomů pod vedením Vídeňské univerzity tvrdí, že rozluštil historii vzniku mladých hvězdokup, z nichž některé můžeme v noci pozorovat pouhým okem. Tým, který vedli Cameren Swiggum a João Alves z Vídeňské univerzity a …
více »Jak umělá inteligence pomáhá s průzkumem Marsu
O umělé inteligenci je v poslední době slyšet ze všech stran. Tato metoda však také pomáhá vědcům identifikovat minerály v kamenech, které studuje vozítko Perseverance. Mnozí vědci sní o průzkumu planet pomocí chytrých sond, které by přesně věděly, jaká data hledají, kde je najít a jak je analyzovat. Ačkoliv realizace …
více »Nočnú oblohu zaplnia padajúce Perzeidy
Meteorický roj Perzeidy zvyšuje v týchto dňoch svoju aktivitu. Zem sa už čoskoro stretne s prúdom prachových častíc v dráhe periodickej kométy 109P/Swift-Tuttle. Roj je pozorovaný každoročne s približne rovnakou maximálnou frekvenciou 45 meteorov za hodinu. „Roj je činný od poslednej dekády júla do polovice augusta, pričom jednotlivé meteory sa …
více »Kometa Olbers za hradem Kunětická hora. Snímek Fyzikálního ústavu v Opavě publikovala NASA
Ve čtvrtek 1. srpna 2024 publikoval americký úřad NASA jako prestižní Astronomický snímek dne fotografii s názvem „Comet Olbers over Kunetice Castle“ (Kometa Olbers za hradem Kunětická hora), jehož autorem je Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě. Snímek vznikl 28. července 2024 u obce Kunětice, odkud se periodická kometa …
více »Problém posledního parseku ukazuje souvislost mezi supermasivními černými děrami a temnou hmotou
Nové výpočty vedou k závěru, že dvojice supermasivních černých děr mohou splynout do jediné větší černé díry kvůli dříve přehlíženému chování částic temné hmoty, a navrhují tak řešení „problému posledního parseku“. V loňském roce astronomové objevili pozadí gravitačních vln, jehož původcem měly být fúze obřích černých děr s hmotnostmi v …
více »Stopy života by se mohly dát najít i u povrchu Europy a Enceladu
Nové experimenty NASA vedou k závěru, že pro důkaz života na Europě nebo Enceladu (a snad i na dalších podobných světech s podpovrchovými oceány) nemusí být nutné se prokopávat kilometry ledové krusty. V případě existence života by jeho stopy v podobě organických molekul (např. aminokyselin, nukleových kyselin atd.) mohly přežívat …
více »Objevili 21 neutronových hvězd v párech s hvězdami podobnými Slunci
Většina hvězd v našem vesmíru vzniká v párech. Zatímco naše Slunce je samotář, mnoho hvězd podobných Slunci obíhá kolem podobných hvězd, ale existují párové soustavy řady typů. Například černé díry se často vyskytují na vzájemných oběžných drahách. Jednou z dvojic, která se naproti tomu ukázala jako poměrně vzácná, je pár …
více »Astronomové potvrdili nejbližší středně těžkou černou díru
Rychle se pohybující hvězdy v hvězdokupě Omega Centauri poskytly přesvědčivý důkaz o existenci centrální černé díry v této hvězdokupě. S hmotností nejméně 8 200 Sluncí je dosud nejlepším kandidátem na třídu černých děr, jejíž existenci se astronomové již dlouho předpokládali: černé díry střední hmotnosti, které vznikly v raných fázích vývoje …
více »Pod póly Marsu jezera asi nebudou
Vědci z Cornellovy univerzity poskytli jednoduché a komplexní vysvětlení jasných radarových odrazů, které byly původně interpretovány jako kapalná voda pod ledovou čepičkou na jižním pólu Marsu. Nové simulace ukazují, že malé změny ve vrstvách vodního ledu – příliš jemné na to, aby je pozemní radarové přístroje dokázaly rozlišit – mohou …
více »Astronomové objevili zajímavý, pravděpodobný ledový svět v obyvatelné zóně
Data z Vesmírného dalekohledu Jamese Webba ukazují, že exoplaneta LHS 1140 b ležící v obyvatelné zóně pravděpodobně není minineptun, tedy planeta složená převážně z plynu a s hustou atmosférou bohatou na vodík. Planeta, která se nachází ve vzdálenosti asi 48 světelných let v souhvězdí Ceta, se proto ukazuje jako jeden …
více »