Archiv článků: astronomie

Povrch Uranova měsíce Ariel je podle nové studie pokryt značným množstvím ledu oxidu uhličitého, zejména na polokouli, která je vždy obrácena směrem od směru pohybu měsíce po oběžné dráze. Tato skutečnost představuje překvapení, protože i v chladných končinách soustavy Uranu se oxid uhličitý snadno mění na plyn a ztrácí se …

Pomocí dalekohledu VLT (Very Large Telescope) na Evropské jižní observatoři (ESO) objevili astronomové exoplanetu obíhající kolem Barnardovy hvězdy, nejbližší hvězdy k našemu Slunci. Na této nově objevené exoplanetě, která má nejméně polovinu hmotnosti Venuše, trvá rok jen něco málo přes tři pozemské dny. Pozorování skupiny rovněž naznačují existenci dalších tří …

V nové studii fyzikové z MITu a dalších institucí navrhují, že pokud většinu temné hmoty ve vesmíru tvoří mikroskopické primordiální černé díry vzniklé v 1. sekundě po velkém třesku, pak by se tyto objekty měly alespoň jednou za deset let přiblížit ke Sluneční soustavě. Vědci předpokládají, že takový průlet by …

Europa Clipper, první kosmická mise určená ke studiu oceánského světa (kromě Země), má za cíl zjistit, zda ledem obalený měsíc Europa může být obyvatelný. Data z minulých misí poskytla vědcům silné důkazy o tom, že pod zmrzlým povrchem měsíce leží obrovský oceán slané kapalné vody. Největší americká meziplanetární mise se …

Minulý týden rover Perseverance spatřil zvláštní černobíle pruhovanou skálu. Něco podobného na Marsu dosud nikdo neviděl… Už je to téměř měsíc, co rover začal stoupat po strmých svazích vedoucích k okraji kráteru a pátrat po prastarých horninách, které by nás mohly poučit o rané historii planety. I když tyto svahy …

Astronomové zveřejnili obří infračervené mapy naší galaxie Mléčné dráhy obsahující více než 1,5 miliardy objektů – tedy nejpodrobnější, co kdy kdo zachytil. Za použití dalekohledu VISTA Evropské jižní observatoře sledovala skupina astronomů centrální oblasti Mléčné dráhy více než 13 let. Se svými 500 terabyty dat jde o největší pozorovací projekt, …

Vědci zlepšili odhad pozorovatelnosti nové komety C/2023 A3 (Tsuchinshan–ATLAS). Podle jejich propočtů bude nejvíce viditelná ve druhé polovině letošního října. Kometu objevila 22. února 2023 jihoafrická observatoř systému ATLAS. Nezávisle na tom ji 9. ledna 2023 zaregistrovala i data čínské observatoře Tsuchinshan (v překladu Purpurová hora). Již brzy po objevu …

Jak temný, respektive naopak světlý, je hluboký vesmír? Astronomové možná konečně odpověděli na tuto dlouholetou otázku, když využili možností a vzdálené pozice sondy NASA New Horizons a provedli dosud nejpřesnější přímé měření celkového množství světla, které vesmír generuje. Více než 18 let po startu a 9 let po průzkumu Pluta …

Nové objevy naznačují, že Země mohla mít systém prstenců. Zformovat se měl přibližně před 466 miliony let, na začátku období netypicky intenzivního bombardování meteority známého jako ordovický impaktní vrchol (spike). Překvapivá hypotéza vychází z rekonstrukcí deskové tektoniky pro období ordoviku, které si všímají polohy 21 kráterů po dopadech asteroidů. Všechny …

Možná se rozpadne při průletu kolem Slunce. Možná se zcela vymkne optimistickým předpovědím. Možná se vyrovná nejjasnějším kometám viditelným za poslední století. To všechno může být kometa Tsuchinshan–ATLAS. Dosud neznámá vlasatice v lednu 2023 uvízla v zorném poli detektorů Observatoře na Purpurové hoře v čínském Nanjingu (Tsuchinshan – znamená transkripci názvu), v únoru …