V první polovině června budeme moci vyhlížet velmi nezvyklou podívanou: Hned dvě jasné planety Sluneční soustavy, Venuše a Mars, budou viditelné před pestrou otevřenou hvězdokupou M44 (lidově zvanou „Jesličky“ nebo „Včelí úl“) v souhvězdí Raka. Hvězdokupa je pozorovatelná mimo města i pouhýma očima, její plnou krásu ovšem oceníme až při …
více »Co provádějí červení trpaslíci s exoplanetami v obyvatelné zóně?
Slunce není typickou hvězdou. Alespoň v Mléčné dráze (a proč by tomu jinde mělo být jinak) podle všeho převládají hvězdy menší, červení trpaslíci s hmotností do 0,5 Slunce a nižší teplotou. Většina exoplanet obíhá právě kolem těchto hvězd. Obyvatelná zóna (ve smyslu rozmezí, kde by se měla na povrchu planet …
více »V blízké oblasti vznikajících hvězd detekovali řadu organických látek
Laboratoř organické chemie v Perseovi. Susan Iglesias-Groth (Instituto de Astrofísica de Canarias) a Martina Marín-Dobrincicof (Polytechnic University of Cartagena) objevily celou řadu různě složitých uhlíkových sloučenin v oblasti hvězdotvorby IC348 v molekulárním oblaku Perseus. Tato hvězdokupa je stará teprve asi 2-3 miliony let a jde o jedno nejbližších míst, kde …
více »Problém: Velmi staré galaxie jsou zřejmě ještě hmotnější
První výsledky Vesmírného dalekohledu Jamese Webba naznačily, že galaxie v raném vesmíru (=nejvzdálenější pozorované galaxie) jsou někdy hmotnější (=příliš velké), než předpovídají současné kosmologické modely. Podle převládajícího modelu (ΛCDM – lambda znamená kosmologickou konstantu, tedy cca. temnou energii, CDM je chladná temná hmota) přitom v raném vesmíru nebylo dost času …
více »Černá díra, nebo bosonová hvězda?
Astronomové objevili další hvězdu, která je podle všeho součástí páru, jehož druhého člena nevidíme. Běžným vysvětlením takové situace bývá černá díra. V tomto případě ale data z průzkumu Gaia (provozuje Evropská vesmírná agentura) ukazují podivnost: příslušná hvězda má 0,93 % hmotnosti Slunce a obdobné chemické složení. Není ničím zvláštní, tedy …
více »Další měření rychlosti rozpínání vesmíru: co říkají o Hubbleově konstantě gravitační čočky
Jak se zde již několikrát psalo, měření rychlosti rozpínání vesmíru (Hubbleovy konstanty) různými metodami vedou k různým výsledkům. Rozdíl kolem 10 % sice znamená, že příslušné hodnoty jsou „v zásadě dobře“, ale současně se tím ukazuje, že zde přetrvává nějaký problém, jemuž pořádně nerozumíme. Dvě základní metody jsou založeny na …
více »Temná hmota může tvořit i temné atomy
Některé z modelů temné hmoty počítají s tím, že není (nemusí být) tvořena jediným druhem částic, které zaplavují vesmír vedle hmoty viditelné. Místo toho může i temná hmota být složena z různých druhů částic. Mohou také existovat dosud neznámé síly, které působí pouze mezi částicemi temné hmoty. Jinak řečeno, temná …
více »Našli 62 nových měsíců Saturnu
Výsledkem práce mezinárodního týmu astronomů je oznámení 62 nových měsíců Saturnu. Tím se tato planeta dostává co se týče počtu oběžnic zase před Jupiter. V posledních dvou desetiletích bylo okolí Saturnu opakovaně zkoumáno na přítomnost měsíců se stále větší citlivostí. V této nejnovější studii použili výzkumníci techniku „shift and stack“ …
více »Astrofoto: Kometa C/2022 E3 ZTF v souhvězdí Býka
Vítězným snímkem dubnového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce jsme se přenesli do vesmírného prachu. A to nejen toho k Zemi blízkého, ale i velmi vzdáleného. Hlavním motivem snímku je samozřejmě kometa C/2022 E3 ZTF. V době pořízení snímku byla od Země vzdálena 83 miliónů kilometrů. Již z jejího názvu zjistíme několik podstatných informací. …
více »Teleskopy BlackGEM na observatoři La Silla začínají pátrat po zdrojích gravitačních vln
Soustava tří nových dalekohledů BlackGEM zahájila svoji činnost na observatoři ESO/La Silla. Teleskopy budou skenovat jižní oblohu a pátrat po kosmických zdrojích gravitačních vln, jako jsou například splynutí neutronových hvězd nebo černých děr. Kataklyzmatické události ve vesmíru (například kolize černých děr nebo neutronových hvězd) uvolňují energii mimo jiné v podobě …
více »